aktualizacedle článku dle nově zjištěných skutečností: 9.1., 10.1., 19.1.2012
Od 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela Vyhlášky 107/2005 Sb.o školním stravování, která je vedena ve sbírce zákonů pod číslem 463/2011.
Co přináší novela je pěkně popsáno na http://www.jidelny.cz/show.aspx?id=1194, kde si to zájemci mohou přečíst.
Vyhlášky ke stažení:
Vyhláška 107/2005 Sb. o školním stravování: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-107-2005-sb-1
Vyhláška 107/2008 Sb. – 1. novelizace vyhlášky o školním stravování, kde jsou mimo jiné stanoveny finanční limity na nákup potravin případně úplaty za jídla do 31.12. 2011 – viz dále v textu: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-107-2008sb-kterou-se-meni-vyhlaska-c-107-2005-sb
Vyhláška 463/2011 Sb. – 2. novela, která zahrnuje definici oběda a večeře a další změny platné od 1.1.2012: http://www.sbirka.cz/POSL4TYD/NOVE/11-463.htm
Kde vidím problémy
V novele vyhlášky je mimo jiné řečeno, že obědem se rozumí polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj, případně doplněk (salát, dezert, ovoce). V praxi to znamená, že strávník musí zaplatit částku za celý oběd, tzn. za všechny předepsané části, i když si vezme třeba jen polévku nebo jen hlavní chod? Zatím to tak vypadá, což ovšem ve většině zařízeních školního stravování není nic neobvyklého. Otázkou je, zda je to tak žádoucí i do budoucna, vezmeme-li v úvahu, že polévky bývají často zahuštěny pšeničnou moukou, takže nejsou vhodné pro bezlepkovou dietu, které nám v poslední době značně přibývá, a často bývají s vývarem z masa či kostí, takže nejsou vhodné pro vegetariány. To by se dalo případně řešit alternativou v podobě předkrmu, to už je ale pravděpodobně v kompetenci poskytovatele školního stravování.
Jak jsem si ověřila u ředitele odboru, který má na MŠMT problematiku školního stravování v kompetenci pana Mgr. Michala Trundy, takováto specifikace oběda nebyla před platností novely nikde v právním řádu zakotvena. Dále jsem se dověděla, že zmíněná definice byla přidána do vyhlášky z toho důvodu, aby se zamezilo nežádoucím praktikám některých společností prodávat za cenu oběda pouze hlavní chod a za polévku nebo dezert účtovat další částky.
Dělaly to společnosti, které zajišťují stravování školám, nebo ne? Zda je odpověď na tuto otázku jednoznačná, nevím, ale předkládám Vám výsledek mého zjišťění. Předně jde o to, o jakého provozovatele stravovacích služeb se jedná a zda je stanovena maximální výše úplaty v prováděcím předpisu dle §123 odst.5 Zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen Školského zákona).
V případě zařízení školního stravování zřízené státem, krajem, obcí, nebo svazkem obcí to lze jednoduše zjistit. Úplata za oběd je dána pouze cenou nakoupených potravin, která podléhá finančním limitům na nákup potravin – od 1.1. 2012 Příloha 2 vyhlášky 463/2011Sb., v roce 2011 Příloha 2 Vyhlášky č. 107/2008 Sb.. Pro příklad v roce 2011 pro žáky 15 let a více by se měla úplata za oběd (všech součástí – podle nepsaného zákona) pohybovat v rozmezí 16-29,50Kč. Ostatní náklady na výrobu jídla jsou v tomto případě dotovány. Pokud jste tedy platili více, obava MŠMT je oprávněná, ovšem vzhledem k tomu, že definice oběda nebyla nikde stanovena, tak i kdybyste platili v tomto rozmezí pouze za hlavní chod, bude to pravděpodobně legislativně v pořádku. Pak jsou zařízení školního stravování, která jsou zapsána v rejstříku škol a školských zařízení, ale nejsou zřízeny státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, což může být i zařízení jako je např. EUREST či jiné. Tento rejstřík je k nahlédnutí na http://rejskol.msmt.cz/ a má informativní charakter. Tyto „Soukromé školní jídelny zapsané ve školském rejstříku se financují podobně jako soukromé školy – podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením.“ – citováno z dopisu z MŠMT, který jsem dostala jako odpověď na můj dotaz. Podle informace pana ředitele Trundy zde není stanovena žádná maximální výše úplaty za oběd. I když určité dotace ze strany státu jsou těmto zařízením poskytovány.
Školní stravování se podle školského zákona §122, odst. 4 zajišťuje přednostně v těchto zařízeních školního stravování. Avšak právnické osoby, které vykonávají činnost škol nebo školských zařízení, mohou zajišťovat školní stravování smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby. Na tuto osobu se vztahuje dodržení finančních limitů na nákup potravin i dodržení výživových norem. Otázka je, jak se stanoví úplata. Podle toho, jak jsem pochopila zákon, by nejvyšší možnou úplatu mělo stanovit MŠMT ve zvláštním prováděcím předpisu, kterým je v tomto případě námi diskutovaná vyhláška. Tam jsem to ale pro případ jiné osoby poskytující stravovací služby nenašla. Pak tedy snad platí, že úplatu stanoví ředitel v dohodě s poskytovatelem stravovací služby. Tato jiná osoba poskytující stravovací služby pravděpodobně dotace ze státního rozpočtu nedostává.
Možná by celý problém byl vyřešen, kdyby se do vyhlášky přidaly pasáže, které vyjasní, kdo spadá do zařízení školního stravování, dále stanovení maximální úplaty za jídla v případě jiné osoby poskytující stravovací služby a zda poskytovatel stravovacích služeb ať už zřízený státními orgány nebo jiný může stanovit i úplaty jednotlivých součástí oběda (případně večeře, kde je obdobná situace, ale večeře nemá tolik součástí, takže by se to dalo i neřešit) a na objednávku strávníka přijmout úplatu jen za požadovanou část a pouze tu mu také vydat. Pokud se týká splnění výživových norem, pak to, že jsou všechny součásti zajištující předepsané výživové hodnoty dětem nabídnuty, je ze strany státu až dost a odpovědnost za to, co si děti objednají, už je možno přenechat rodičům :o) Nebo chcete, aby výživové normy pro vaše dítě stanovoval stát bez možnosti vlastní volby?
Tím se dostávám ke druhé oblasti, kterou vidím jako problematickou, a to je stanovení výživových norem. Tato otázka je dnes složitá. V poslední době jsme mohli zaznamenat velké množství různých studií, které ukazují na to, že dosavadní způsoby stravovaní nejsou nejlepší. Přibývá počet lidí s alergiemi na různé druhy potravin a mnoho lidí hledá jiné stravovací systémy, než byly dosud zavedeny. Roste např. počet ovolaktovegetariánů a dalších lidí, kteří se zajímají o zdravou výživu. Nejrozsáhlejší a nejkomplexnější dlouholetá studie, která je vyvrcholením 20 leté spolupráce Cornellovy univerzity, Oxfordské univerzity a Čínské akademie preventivního lékařství, byla vydána pod názvem „Čínská studie“ nakladatelství Svítání, která je již dostupná i v českém jazyce http://www.svitani.eu/zbozidetail/id/47/crc/73bedeb9ee47a2f9b5f23e9984776087847e40fe
Podle mého názoru, by výživové normy měly vycházet z nových poznatků, včetně poznatků zahrnutých ve zmíněné studii.
Nyní máte šanci vyjádřit, co byste si přáli, protože se vyhláška bude znovu otevírat a budou se novelizovat další části, možná i výživové normy. Pokud chcete, můžete napsat svá přání, návrhy, náměty na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy panu Mgr. Michalovi Trundovi, řediteli odboru rejstříku a péče o pedagogické pracovníky http://www.msmt.cz/ministerstvo/komunikace/skupina-vseobecneho-odborneho-a-dalsiho-vzdelavani, další potřebné údaje jsou k dispozici v kontaktech na MŠMT http://www.msmt.cz/ministerstvo/komunikace/kontakty-1 a též na Ministerstvo zdravotnictví, pokud se týká výživových norem. Nevím, kdo to má v kompetenci, což zjišťuji, zatím přidávám odkaz na kontakty na MZ http://www.mzcr.cz/dokumenty/kontakty_235_1.htmlPodle slov pana ředitele Trundy, MŠMT se přiklání k revizi výživových norem i z důvodů přibývání alergií na lepek a dalších podnětů od občanů. Třeba by bylo možno vytvořit nějakou pracovní skupinu složenou z kompetentních odborníků MZ, MŠMT a z řad lidí zabývajících se výživou a jejími dopady na zdravotní stav. Podobným způsobem se vytvářela vyhláška týkající se přístupnosti webů pro zdravotně i jinak handicapované občany a tuto vyhlášku považuji za velice fundovanou a splňující daný účel.
Děkuji za poskytnuté informace panu Mgr. Michalu Trundovi, řediteli odboru rejstříku a péče o pedagogické pracovníky, MŠMT a paní Jitce Štěpánkové ze Střediska praktického vyučování Vinohrady.
Foto na titulní straně: Daniel Hönig
