Za zdravím, krásou i dobrou náladou

Slovenské hory a především termální prameny jsou u obyvatel České republiky tradičně velmi oblíbené. Bratrskou Slovenskou republiku rok co rok navštěvuje spousta českých turistů a SR zaujímá první příčku na žebříčku oblíbenosti našich sousedů. Svojí roli při tom hraje nejenom společná historie, absence jazykové bariéry a krátké vzdálenosti, ale i známá slovenská pohostinnost.  Naše dnešní pozvánka je na poznávací i zdravotní pobyt nejstarších, zároveň však nejmladších slovenských „kúpelí“ v „regiónu Hont“, odkud je to již jen pár kilometrů do Banské Štiavnice či Budapešti, kam se též jezdí z lázní Dudince, o kterých je řeč, na fakultativní výlety.

Relax značky Made in Slovakia

Z Prahy jsme zde za pár hodin pohodlné jízdy dálkovou linkou komfortního autobusu. Z nádraží je to příjemnou procházkou do hotelu Hveizda slabých pět minut chůze kolem golfového minihřiště. Vítá nás zrekonstruovaný tříhvězdičkový „léčebný dům“, který by si, jak během pobytu zjišťujeme, za kvalitu svých služeb zasloužil ty hvězdičky čtyři. Hotel Hviezda se nachází na začátku lázeňské promenády vzpomínaných Dudinců na jižním Slovensku, a je jako eso v rukávu trumfem populární pražské CK  ATIS, specialisty na welness a dovolené s koupáním. Jako navlečené perličky na šňůrce náhrdelníku jsou zde pak další hotely: Minerál, Prameň i Diamant, Smaragd či Rubín. Spojují je dvě hlavní třídy, plné korzujících lázeňských hostů a turistů, řešící důležitou otázku, co s načatým večerem. Věnovat se sportovnímu vyžití nebo kulturním programům jednotlivých lázeňských hotelů, či si při harmonice nebo „guslách“ posedět v některé „pivnici“, jak zde říkají vinnému sklípku s výborným lokálním vínem. To se tady pěstuje již od dob starých Římanů, jejichž legie se zde po úmorných pochodech Evropou a ukrutných bitvách v horkých léčivých pramenech zotavovaly.

 

Nejteplejší a nejslunečnější

Propagační slogan zdejších lázní nijak nepřehání. Jejich nížinná poloha na závětrné straně hor zajišťuje od května do října průměrnou teplotu 25 stupňů Celsia s celodenním slunečním svitem. Rozsáhlé zalesněné údolí s vinicemi na úpatí skalního hřebenu, chránícího toto místo před rozmary počasí, má nejteplejší klimatické podmínky na Slovensku. Doslova božským darem matky Přírody je pak množství zdejších termálních pramenů, které jako první využívali již zmínění vojáci císaře Marca Aurelia ve 2. století našeho letopočtu. Tím se též vysvětluje záhadný pojem – nejstarší a zároveň nejmladší slovenské lázně. Dudince, ležící 16 km od hranic s Maďarskem, byly totiž na léčebný pobyt přizpůsobeny až v šedesátých letech minulého století, kdy se začalo s výstavbou „kúpelnových domov“, o čemž vypráví informační panely na jedné z promenád s popisem historie budování těchto lázní, které získaly statut lázeňského města až v roce 1983. Léčí se tady nemoci pohybového aparátu, nervová, srdeční a cévní onemocnění i Bechtěrevova nemoc a revmatická artritida. Zdejší klima, termální vody, fyzioterapie, balneologie a léčebná rehabilitace účinně regenerují fyzické a duševní síly klientů, a proto se zde již po týdenním pobytu skutečně mládne. Uhličito-siřičité složení zdejší vody je ojedinělé. Prameny podobného složení lze najít pouze na dvou místech na světě! Ve Francii, v lázních ve Vichy, a pak v dalekém Japonsku.

Nejstarší, nejmladší, nejteplejší a…

…nejmenší. Těch přídavných jmen mají lázeňské Dudince hned několik. Tím, že jsou nejmenší, jsou ale i nejútulnější. Vládne zde příjemnou rodinnou atmosféra, kdy se lidé mezi sebou zdaleka zdraví a přeji si hezký den či hezký pobyt. Na nudu si tady není možné stěžovat. Lázeňské město zdobí dva jedinečné, odvážně konstruované moderní kostely, za prohlídku stojí i místní kuriózní šikmá věž. Výborná je sportovně-relaxační stezka lázeňským lesoparkem, vybavena velkým množství různých fyzkulturních „mučidel“ –  aparátů a mechanismů, která z ní činí jedinečnou tělocvičnu pod širým nebem. Krajina kolem je protkána cyklostezkami a turistickými trasami, nechybí přírodní amfiteátr, sloužící k promítání pod širým nebem a dalším kulturním vystoupením, včetně koncertů populárních hudebních skupin. Lázně rovněž disponují velkým termálním veřejným koupalištěm se dvěma bazény, toboganem a dalšími kratochvílemi. Najdeme ho nejenom podle mapky, kterou si s dalšími turistickými materiály zdarma vyzvedneme v místním informačním středisku, ale i takříkajíc po čuchu –  díky pachu sirovodíku. Koupaliště se nalézá zkraje lázní směrem od nedaleké obce Hokovce, kde je k vidění zámeček, který býval oblíbeným místem odpočinku Alžběty Bavorské, zvané Sissi, manželky císaře Františka Josefa I., i jedinečné Muzeum československých motocyklů a expozice interiérů „Jak žili naši předci“.

Za prameny poznávací stezkou

Na začátku hlavní dudínské promenády je památník, věnovaný zakladatelům místních lázní.  Podstavce se jmény slovutných balneologů, lékařů a inženýrů zdobí jejich bronzové busty. Na první z řady informačních cedulí se dozvídáme názvy termálních pramenů, jako kupříkladu Tatarský, Oční nebo třeba Šípková Růženka. Hezkou procházkou s plánkem v ruce je putování poznávací stezkou. U každého z označených pramenů láká k posezení

pohodlná lavička a tablo s informačními texty o prameni a jeho historii. Velkou senzací je pak poslední zastavení – doposud zachované přírodní římské lázně.  Jedná se o několik vytesaných bazénů v tvrdé hornině. I když je po řadu staletí ohlodává zub čas, pořád jsou v řadě z nich jasně zřetelné schody, kamenná sedátka i brouzdaliště či kamenné vany. Zkraje tohoto přírodního areálu je stojan s nápaditou informační kovovou knihou, jejíž obsah osvětluje historii tohoto místa. I proč se mu ještě pořád lidově říká „močadla“, ve středověku se totiž tyto bazény používaly při máčení lnu v přípravě k jeho zpracování.

Na zdraví a dovidenia

Vtipkuje-li se o Karlových Varech, že jejich čtrnáctým léčivým pramenem je Becherovka, tak totéž se dá říci o Dudíncích, které jsou díky teplému počasí význačnou vinařskou oblastí jižního Slovenska. Pěstují se zde historické odrůdy, jedna lepší než druhá. Vynikající jsou především révy, dávající vína suchá. Ty dokonce vstoupily do dějiny místního vinařství jako tzv. Císařská voda, kterou si vyžadoval na svůj stůl jak František Josef I., tak jeho bratr Maxmilián I. , který si ji nechal posílat až do Mexika. Jednalo se lahodný osvěžující nápoj, který vnikl smícháním místního kyselého vína a dudinské vody v poměru dle tajné receptury. Tento mírně opojný střik, jak bychom řekli dnes, se počátkem 20. století dokonce exportoval nejenom do Rakousko-Uherské říše, ale i Ameriky a Egypta pod reklamním sloganem : „Dudinská léčivá voda, královna minerálních stolních vod“.
Jak říkají historici, v baleních pro císařskou rodinu byla převaha vína, na vývoz do Ameriky a Egypta minerálky. V dnešních sklípcích, kam si chodí lázeňští hosté a turisté posedět, už minerálku do vína nelijí – pokud tedy o to nepožádáte. Ale ředit místní tramín, muškát nebo veltlín by byla hrozná škoda. Zbývá dodat, že kupříkladu v „pivnici“ zvané Vino Štefko Dudince, se v útulném a pohostinném sklípku  (www.facebook/vino štefko) pravidelně pořádají řízené degustace s výkladem o 14 vzorcích i zakousnutím za pouhých 13 euro na osobu. V rámci jedinečné gastroturistiky zde můžeme ochutnat nejenom skvělé Veltlínské zelené či Rizling Rýnský ale i lahodný Iršai Oliver či rosé Alibernet , nebo třeba i ledové Rulandské Biele… co odrůda, to tekutá delikatesa.
Degustační hladinka je slušná, víno není jen tak rozbryndáno po dně skleničky, jak to tak někdy bývá u nás v Čechách. A malé velké překvapení závěrem – po ukončení degustace další konzumace na účet podniku! To se hned tak nevidí. Tak na zdraví a shledání v Dudincích, dámy a pánové.
Více na: www.atis.cz.

Ivan Černý
Foto archív