Publikace encyklopedického charakteru o světovém kulturním a přírodním dědictví UNESCO běžné vychází v domácích i zahraničních nakladatelstvích. Jsou nám k dispozici ve veřejných knihovnách a studovnách, patří i do rodinných knihovniček. Na naše, české památky, zařazené na vzpomínaném seznamu, se běžně jezdí na výlety a patří k magnetům tzv. zájmové či poznávací turistiky. V současné době vyšla skvělá novinka, zabývající se však nehmotným kulturním dědictvím lidstva.
Jeho seznam se sestavuje, schvaluje a rozšiřuje od roku 2003. V současné době je registrováno více než sedm set světových nehmotných památek. V Evropě jich existuje přes 200, z toho 10 v České republice. Přední brněnské nakladatelství JOTA se blýsklo velkoformátovou, fotograficky bohatě vybavenou výpravnou publikací, kde čtenář najde přehled evropských nehmotných památek UNESCO včetně těch našich. Tento takříkajíc kulturní zeměpis je vybaven stručnou charakteristikou každého tématu, rozšiřující naše vzdělání a znalosti, pročež knihu především doporučujeme k prostudování nejenom mladým generacím, ale i jejich učitelům.
Světové dědictví hmotné i nehmotné
Na Seznam nehmotných kulturních památek UNESCO se dostávají zvyky, poznatky a dovednosti, které představují autentické formy vyjádření jedinečné kulturní identity. Nelze je zakonzervovat jako exemplář v muzeu – aby přežily, je nutné jejich pozorování, zaznamenávání a aktivní lidská participace. Součástí Seznamu je také Rejstřík osvědčených postupů ochrany nehmotného kulturního dědictví, který je souborem důležitých strategií a poznatků o tom, jak o nehmotné památky správně pečovat. Úmluva navrhuje pět oblastí, v nichž lze nehmotné kulturní dědictví pozorovat:
Ústní tradice a zvyky, Performativní umění, Společenské praktiky, rituály a slavnostní události, Znalosti a postupy spojené s přírodou a vesmírem a Tradiční řemesla. Vraťme se však k představované knize samotné…
Od A až do zet
Lépe řečeno od Albánie až po Švýcarsko, řadíme-li obsah abecedně, se autor publikace Miroslav Hrdlička věnuje a pečlivě zaznamenává mimořádné formy projevů lidské činnosti, které se ve světě odrážejí jinak než jako hmotné památky – jedinečné podoby jazyka, zvyky, rituály a slavnosti, unikátní interpretační umění, dovednosti spojené s tradičními řemesly či znalosti o přírodě a vesmíru.
Bezesporu je jedno téma zajímavější, než druhé. Leckdy dokonce dosti kuriózní. Položme si ruku na srdce, kdo z nás donedávna věděl, že kupříkladu albánská transhumance, což je sezonní přemisťování hospodářských zvířat, byla zapsána na seznam nehmotných památek v roce 2023? O rok před tím byla také zapsána albánská tradiční zvonovitá sukně zvaná xubleta s poznámkou, že potřebuje naléhavou ochranu.
To třeba ve Švédsku zase mají mj. zapsanou tradici severských klinkerových lodí, a ve Švýcarsku kupříkladu Basilejský karneval, Festival vinařů ve Vevey nebo třeba Hodinářské řemeslo.
Vraťme se však domů
Česká republika se aktuálně pyšní devíti zápisy na Seznamu a jedním v Rejstříku osvědčených postupů ochrany nehmotného kulturního dědictví.
Slovácký verbuňk byl zapsán v roce 2005, Masopustní obchůzky a maškary na Hlinecku (2010), Sokolnictví (2010), Jízda králů (2011), Loutkářství (2016), Modrotisk (2018), Foukané vánoční ozdoby (2020), Voroplavba (2022), Strategie ochrany tradičních řemesel (zapsáno do rejstříku v roce 2022) a Ruční výroba skla (2023).
Mezi další české nominanty patří například vamberecké krajkářství, slovácké hody, losinecká výroba ručního papíru, česká pivní kultura, včetně pivovarského bednářství, dudáctví i ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku.
Autor Miroslav Hrdlička Narozen roku 1955, vystudovaný geograf, průvodce v cestovním ruchu, publicista. Cestovatel, spoluzakladatel Klubu železničních cestovatelů (dodnes fungujícího). Tvůrce pořadu Cestovatelské úterky v Městské knihovně v Praze. Spoluautor řady knižních průvodců, projektu Cestománie v nakl. Kartografie a knihy Skvosty Evropy, mapující evropské kulturní a přírodní památky UNESCO.
Ivan Černý
Foto nakladatelství JOTA
