Malé čisté městečko s upravenými domy a vzrostlými stromy, pravda, trochu ospalé, v němž jako by se zastavil čas. Není sice v nabídce turistických magnetů Saska, kdo ale chce, cestu si sem najde. Pojďme se projít ulicemi a hned si povšimneme nápisů a názvů, které zbystří naši pozornost. Třeba Komenský je zde na každém kroku.
Herrhut vznikl díky náhodě nebo osudu
Jsme v městečku Herrnhut, česky Ochranov (v překladu Pod ochranou Páně), založeného roku 1722 na pozemku hraběte Mikuláše Ludvíka Zinzendorfa z iniciativy moravského tesaře Christiana Davida, rodáka ze Ženklavy. David se domluvil s hrabětem, že se na jeho panství mohou usadit pronásledované protestantské rodiny z Moravy. Jaká byla situace v zemi svědčí fakt, že se to stalo zhruba sto let po Bílé hoře.
Tento vyučený tesař, jehož otcem byl Němec a matkou Moravanka, převedl své lidi, pronásledované pro náboženskou víru, z okolí Nového Jičína a Fulneku, kde žili moravští Němci, do Ochranova. Byli to často bohatí sedláci, kteří opouštěli své statky, na nichž byly jejich rodiny usazené i stovky let. David byl tajemně nepolapitelný, když se mu podařilo přejít hranice s lidmi nejméně desetkrát. Navíc byli uprchlíci vystaveni riziku žalářů a smrti. O odkaz Christiana Davida se dnes stará Muzeum Moravských bratří v Suchodle nad Odrou, přesto k němu máme velký dluh, neboť je u nás téměř neznámý. Herrnhut se později stal světovým střediskem Jednoty bratrské, a tím je dodnes. Už za pouhých deset let od jeho založení začínají odtud odcházet bratři na misionářské cesty do všech kontinentů.
Podle učení Jana Ámose Komenského
Jinak – historie pobytu Moravských bratří zde je velmi bohatá. Městečko mělo přísný řád daný stanovami církve. Byl to odkaz Jednoty bratrské, založené u nás v pohusitském období v roce 1457 v Kunvaldu ve Východních Čechách, ale po Bílé hoře rozpuštěné. Právě na Moravě bylo učení Jednoty silné díky takovým osobnostech, jako byl J. Á.Komenský, náš největší exulant, biskup Jednoty, filozof, diplomat a učitel národů, který našel místo posledního odpočinku v cizině nizozemském Naardenu.
Christian David na Zinzendorfově pozemku stavěl coby tesař nejen domy, ale pod řízením hraběte pomáhal vybudovat originální systém, spojení víry a služby potřebným s běžným životem. Založil sice rodinu, ale všech pět dětí mu zemřelo. Jeho rodinou se stala bratrská komunita, a to nejen v Herrnhutu, ale i v jiných zemích. Mnoho let strávil na cestách po Německu, Rakousku, působil v Grónsku, v Estonsku, Lotyšsku i jinde.
V centru města se skví Zinzendorfovo náměstí a dostaneme se k nápadné budově Sboru Jednoty. Sál modlitebny je v přísném stylu, podtrženém bílou barvou; jedinou ozdobou jsou květiny. Ulice lemují obytné budovy z první poloviny18. století, nalezneme zde archiv, centrální knihovnu, Muzeum misionářských cest, Vlastivědné muzeum, Komenského knihkupectví a důležitá je i výrobna ochranovských hvězd. Zinzendorf se na nás dívá z četných portrétů, jméno zakladatele obce Christiana Davida je jen skromně připomenuto i na hřbitově. Hřbitov s altánem na vrchu Huttberg je odrazem bratrské filozofie, altán je symbolem města. Na zemi jsou v řadách stejně velké kamenné desky s nápisy. Rodina hraběte je sice uložena v hrobkách, ale ve srovnání s mauzolei a honosnými pohřebními stavbami šlechty jsou i ony jednoduché.
Muzea vydávají svědectví
Hrabě Zinzendorf pobýval v roce 1739 ve východní části severní Ameriky, kde od náčelníků Irokézů obdržel povolení k pobytu misionářů na území Indiánů. Misii v Americe proslavila činnost Davida Zeisbergera, rodáka ze Suchodla nad Odrou, legendárního ochránce Indiánů. Jeho osud vstoupil i do světové literatury. Také je zaujalo Grónsko, nepřístupný ledový kraj, kde museli čelit tvrdým podmínkám. Tam vybudovali kostel, obytné i vzdělávací centrum, kterého si Gróňané váží dodnes. Úžasným počinem je sestavení grónské gramatiky bratranci Stachovými. Vždy se snažili přizpůsobit se místním obyvatelům, poznat jejich zvyky a hlavně jazyk. Na rozdíl od misionářů jezuitské církve, kteří též cestovali do vzdálených zemí, nikdy nepoužívali při šíření víry násilí. Ze třinácti okruhů Etnografického muzea jmenujme aspoň některé. V Jižní Africe byli v roce 1737 misionáři přijati Hotentoty. Dále se dostali k etniku, hovořícímu jazykem bantu – i zde zřizovali misie, zrovna jako ve Východní Africe. Exponáty vystavené v muzeu přivezli Moravané i ze Západních Himalájí, dále ze zemí ledu od Eskymáků nebo od domorodců z Austrálie, kde jsou jako rarity i předměty z cest anglického kapitána Jamese Cooka. Některé misie se přesto nepovedly, například cesta do jižního Ruska za Kalmyky, vyznávajícími buddhismus.
Do všedního života v obci nás pak zavede Vlastivědné muzeum, které najdeme nedaleko ochranovského hřbitova Jednoty bratrské. Je zde zařízení interiérů, různé dokumenty a hlavně sekyra, kterou Christian David zatnul do stromu a tím položil symbolický základní kámen k založení městečka.
Ochranovská hvězda
Zvláštním znamením Ochranova jsou adventní hvězdy. Někde jim říkají moravské hvězdy a symbolizují vánoční příběh. Vyráběly se zde již před více než sto šedesáti lety. Význam hvězdy byl originální. Tu první vyrobil jeden učitel pro školní děti z papíru a lepenky jako mnemotechnickou pomůcku při výuce matematiky a geometrie. Děti jimi svítily v internátu o prvním adventním týdnu a vzpomínaly na své rodiče, sloužící v dalekých misiích. Až přišel obchodník P. H. Verbeek a koncem 19. století vyvinul pevnou a sestavitelnou hvězdu, která se pak vyráběla v manufaktuře. Inovací této hvězdy byla její kostra z plechových profilů, do kterých se zasunuly jednotlivé hroty pomocí rámečků, umístěných na jejích základnách – hvězda měla pětadvacet hrotů.
V dalších letech ji obchodník ještě zdokonalil a v roce 1925 patentoval. Vyrábí se ručně dodnes a její výroba vyžaduje zručnost. Dnes svítí o Vánocích v mnoha zemích světa, u nás ji vidíme bohužel jen málo, nejvíce při zájezdech na předvánoční trh v Drážďanech, či tu a tam i v nejsevernějších Čechách, kde zdobí některé z chalup.
Prodává se jen v Herrnhutu, ale dobrou zprávou je, že si ji můžeme koupit v internetovém prodeji. Více na: www.adventni-hvezdy.cz
Kromě zahraničních zájemců jezdí do Ochranova hodně turistů z Čech a Moravy. Jsou zde vítanými návštěvníky, neboť přicházejí ze „země otců“. A každého potěší, že zde může slyšet češtinu a přečíst si informační materiály v češtině. A tak se i vy vydejte na cestu za naší dávnou historií a třeba i za milým vánočním dárkem.
Taťana Březinová,
foto archiv Comeniusstrasse 6, 02747 Herrnhut, tel. +4935873 2288. Více na tourismus@herrnhut.de, www.herrnhut.de
