Na literární kolbiště současných českých autorů literatury pro děti před krátkým časem vstoupila nová tvář – Petra Vychytilová (nar. Karlovy Vary 1974). A hned její debut v edici Miraculum Octavum Mundi (Kutná Hora 2015) zaujal jak rodiče, hledající pro své ratolesti „ něco hezkého ke čtení“, tak i odbornou kritiku. Velkoformátová publikace s přitažlivým názvem Nastydlá strašidla, se ihned zařadila mezi to nejlepší pro děti na prvním školním stupni, co v současnosti vyšlo.
Tak trochu jiná holčička
Dětský svět je plný snů a představ, o kterých mnozí rodiče nemají ani tušení. Skrývají se v něm malé i velké radosti či starosti. Některý človíček do něho utíká před tíhou reality z nepříliš dobrého prostředí, ve kterém žije, jiný v něm nachází radost z nečekaných dobrodružství a pěknou zábavu. To je právě příběh sedmileté Anetky a jejího menšího brášky, po přestěhování z původního bydliště, kdy se ještě děvčátko nesžilo s novými kamarády z okolí, jak by se čekalo. Ale nebojte se, není to šikana, jak se dnes začíná hovořit dokonce již v souvislostech s prvňáčky. 
Anetka se jen umí ponořit do svého světa, kam dospěláci sotva umí nahlédnout. A tak je obklopena kamarády ze světa pohádek – vílou, skřítkem i strašidly, zkrátka bytostmi z jiného světa. Draky a princezny sice v knížce nenajdeme, vodník, meluzína či bílá paní ale nechybí. Ovšem bez rachfle nebo třeba veonetky to nejde. Ti všichni společně prožívají čtvero ročního období, co měsíc, tak jiný příběh a jiné zážitky.
Milé až něžné psaní
Příběhy to však nejsou samoúčelné, nýbrž vždy mají nejenom pointu, ale i jakýsi vzkaz či poučení, které snadno najdeme, umíme-li číst mezi řádky. To ovšem platí především pro rodiče či babičku s dědou, od kterých se předpokládá, že si zvečera, před uložením ke spánku, najdou čas dětem či vnoučkům alespoň kapitolku z hezké a napínavé knížky předčítat. Druháci a třeťáci už to zvládnou sami, také těm jsou Nastydlá strašidla určena především.
Jmenovaná kniha se od většiny jiných liší pochopením pro dětskou duši, která především v tomto věku potřebuje pohlazení a oporu od svých nejdražších. Autorka, sama matka tří ratolestí a specialistka na práci s dětmi různých věkových skupin (včetně artterapie) o tom ví své. I proto vznikla tato jedinečná moderní pohádková knížka, která však není o tom, že by si „tunel vyšel na procházku, a přejela ho povidla“, jak svého času řekl v jiné souvislosti rozhlasový Hajaja, herec Vlastimil Brodský.
Knížka je zdařile proložena krátkými autorčinými verši, které text s půvabnými ilustracemi, rovněž z kumštýřské dílny Petry Vychytilové, svazují do příslovečného uzlíku. A my se jen můžeme těšit na její další volné pokračování ve druhém svazku, na kterém se již pracuje.
Ivan Černý
Foto archiv
