Žijící legenda československé fotografie, Jovan Dezort ( 27.11. 1934 Brno), se před dvěma roky prezentoval v Křížové chodbě a Rytířském sále Staroměstské radnice v Praze retrospektivní výstavou, lapidárně nazvanou „ Co odnesl čas (1954 – 2014)“. Průřez 60 let Dezortovy profesionální fotografické činnosti veřejnosti mj. ukázal historickou Prahu, jak se žilo a jezdilo. Výběr z této jedinečné výstavy byl nedávno prezentován v Muzeu fotografie v Jindřichově Hradci. V současné době můžeme více jak tři desítky těchto unikátů vidět v prvním patře Českého svazu vědeckotechnických společností (ČSVTS) na Novotného lávce v Praze. Zde je nainstalovaná výstava Dezortových fotografií pod názvem PRAHA MINULÉHO STOLETÍ.
Široký tvůrčí záběr
Svěží osmdesátník Jovan Dezort hledáček svého aparátu mj. zaměřoval na kulturu, záběry z měst a venkova, zabrousil často mezi nejrůznější osobnosti, blízký je mu i humor ve fotografii. Pracoval doma i v zahraničí, ať již jako fotoreportér ČTK nebo mnoha časopiseckých redakcí. Jeho medailony a portréty najdeme v řadě českých i zahraničních encyklopediích a odborných publikací, věnujících se světové fotografii.
Profesní život tohoto mistra černé bedýnky, řečeno slovy spisovatele Branalda, by vydal na román. Fotografii přicházel na kloub na SPŠG v Praze u profesorů Bohumila Šťastného a Rudolfa Skopce. Ti by na svého žáka, který absolvoval v roce 1957, byli jistě pyšní. Již ve svých 26 letech si Jovan Dezort vydobyl první profesionální ostruhy. A to, když získal grand Associated Press. Dnes by si mohl diplomy a oceněními s prestižních domácích i mezinárodních soutěží takříkajíc tapetovat pracovnu. V jeho tvorbě je laiky i odborníky oceňována schopnost nacházet kolem sebe „pozoruhodní všednosti“ a zachycovat nečekané momenty.
Fota do knih své choti
Jovan Dezort patří do plejády tak slavných jmen, jako byli Josef Sudek, Karel Plicka či Miroslav Hucek, Stanislav Tereba, Emil Fafek a v neposlední řadě Erich Tylínek , Erich Einhorn nebo Vilém Kropp. Co jméno, to pojem v umění fotografickém. Publikoval mj. ve Světě v obrazech, Mladém světě, Vlastě i tehdejším Světě práce. Žádán byl i zahraničním tiskem, fotografoval mj, pro Life, Kamera i Herold Tribune. Dnes jeho snímky můžeme vidět v magazínech Sondy, nebo kupříkladu Krásy(nejen)Česka. Jako fotoreportér Československé tiskové agentury pracoval v Bulharsku, Číně, Francii, Itálii i v Jugoslávii, v Rumunsku nebo Anglii, přinesl i dokumenty z vietnamské války v Indočíně (1964 – 1975).
Se svými osmi křížky dnes Jovan Dezort šetří dechem, což ale neznamená, že by udělal krok bez fotoaparátu. Už sice nahradil těžké „fotodělo“ lehoučkým digitálem , ten však nedá z ruky. Velmi rád v poslední době fotografuje život na vinicích, včetně vinobraní a lisování slámového či ledového vína v milovaných Lechovicích, snad to bude jeho slabostí k božskému moku z rodné Moravy. Je třeba ale závěrem dodat, že rád a hojně svými fotografiemi ilustruje knihy své ženy, spisovatelky Věnceslavy Dezortové .
Výstava se koná v 1. patře ČSVTS na Novotného lávce č.5 v Praze, do 31.10. 2016, vstup volný.
Ivan Černý
