Úvod Knihy Paměti z Fastrova mlýna
KnihyVýstavy

Paměti z Fastrova mlýna

20

cisar_rozhovor_8Kutnohorský výtvarník, pedagog a filmař Vladimír Císař je všestrannou osobností, která nepochybně významně ovlivňuje společenské a kulturní dění ve městě pod Svatobarborskou katedrálou. Tentokrát jsme se v redakci sešli nad knihou Marie Vondrové-Fastrové „Paměti z Fastrova mlýna“. Ta vyšla v roce 2014 v edici Miraculum Octavum Mundi a výtvarník Císař ji vyzdobil zdařilými barevnými akvarely a řadou černobílých ilustrací. 

Zajímá nás, jak se kniha zrodila a co na této práci Vladimíra Císaře lákalo…

V roce 2013 jsem začal dojíždět za prací do Prahy. Každodenní cestování autobusem bylo zdlouhavé a únavné, a tak jsem se snažil využít ten čas četbou. Nejdříve, spíš náhodou, jsem zvolil regionálně zaměřenou beletrii, a to knížku Josefa Spilky Zbojníčkové od Vysoké. Zaujala mne a navíc vzpomínaný autobus projížděl denně krajinou, ve které se děj této knihy odehrával. Řekl jsem si, že by bylo zajímavé soustředit se čtenářsky a pak také odborně právě na regionální literaturu. Na zmíněnou knížku pak navázaly další a já měl pocit, že pro sebe odkrývám poklady. Z toho se pak zrodila myšlenka připravit a realizovat cyklus komponovaných pořadů Podvečery s regionální literaturou. Ty se uskutečňovaly každý měsíc v konferenčním sále hotelu U Kata v Kutné Hoře, později jako Kutnohorské podvečery. Zcela samozřejmě přišla brzy na řadu i románová cisar_rozhovor_2kronika Marie Vondrové Fastrové Paměti z Fastrova mlýna. Tato kniha mne vysloveně nadchla. Jednak mám rád literární 19. století, jednak to byla nádherná kutnohorská tématika. Možná by někdo namítal, že je to archaická záležitost, text, který už nemá dnešku co říci. Já to však vidím úplně opačně. V dnešní pragmatické době mi přišel důraz na mravní ideály, obraz velké rodinné soudržnosti, která umožňuje čelit i nepřízni osudu, upřímný kutnohorský patriotismus a vůbec české vlastenectví jako velmi aktuální. Pro sebe jsem si pro tuto knihu zvolil podtitul „kutnohorská Babička“. Když pak přišel zakladatel a editor edice Miraculum Octavum Mundi Miroslav Moravec se záměrem reedice a když mi zároveň nabídl možnost toto nové vydání ilustrovat, byl jsem moc rád. Jsem totiž ctitelem dobrých realistických ilustrátorů 19. století, například Mikoláše Alše či Adolfa Kašpara, a tak jsem velice uvítal možnost i svoji oblíbenou knihu ilustrovat.

cisar_rozhovor_koutecky
V roce 2014 byl jedním z kmotrů knihy i zakladatel dětské onkologie u nás, profesor Josef Koutecký (uprostřed), který je vskutku renesanční osobností.

Paměti z Fastrova mlýna, jejíž původní vydání z roku 1948 ilustroval Václav Fiala, jsou pro Kutnou Horu i mnohé Kutnohořany knihou veskrze kultovní. Vnímáte to také tak?

Samozřejmě. Jsem přesvědčený, že moje pocity, které jsem popsal v první odpovědi, se mnou sdílí velké množství lidí tak či onak spjatých s Kutnou Horou. Pro toto tvrzení hovoří řada skutečností, například to, že se původní vydání shání po antikvariátech velmi obtížně, ba beznadějně. To podle mne svědčí o tom, že rodiny, které tuto knihu vlastní, ji nedávají z ruky, mají ji jako takový malý rodinný poklad. A toto vydání z roku 1948 samořejmě ještě povznášejí ilustrace Václava Fialy, což byl náš významný výtvarník a ilustrátor. Kutná Hora měla to štěstí, že zde po nějaký čas žil, působil jako učitel kreslení na učitelském ústavu a vytvořil některá díla vyloženě pro Kutnou Horu – připomenu alespoň vitráž v budově spořitelny a samozřejmě i ilustrace k Pamětem z Fastrova mlýna.

cisar_rozhovor_9Podle našich informací se připravuje další, tedy třetí, upravené vydání?

Ano, a nakladatel se na mne opět obrátil ohledně ilustrací. To jsem samozřejmě zase přivítal. Je pochopitelné, že v tomto vydání zůstane většina ilustrací z vydání druhého, ale některé budou nové, zejména barevné, které vznikly technikou akvarelu. Mně se druhé vydání velmi líbilo, nejen z osobních ješitných důvodů, ale především díky celkové úpravě, což byla zásluha kutnohorského grafika Jiřího Dostála, i díky vstřícnosti a práci tiskárny Label v Kutné Hoře. Myslím, že by to třetí mohlo být ještě hezčí…

Vedle celostránkových akvarelů je v Pamětech z Fastrova mlýna velké množství černobílých ilustrací, které evokují lino či dřevoryty. Kterou technikou jste je vytvořil?

Černobílé ilustrace jsem dělal na počítači, a to v jednoduchém programu „malování“. Nesmírně mne bavilo, jak bylo možné se touto cestou přiblížit klasickým technikám dřevorytu či linorytu. Myslím, že se takovýto způsob k této knize velmi hodí. Musím se přiznat, že jsem na začátku práce na ilustracích uvažoval o jiném stylu, více vzdáleném od reality, jakémsi poetickém, avšak text se těmto experimentům vzpíral. Kniha je v dobrém smyslu realistická a realistický výtvarný doprovod se k ní hodí nejlépe. A ještě zmínka o ilustracích barevných: ty jsou vytvořeny, jak už bylo řečeno, akvarelem.

Závěrem: V roce 2014 se kniha křtila při zahájení festivalu Kutná Hora, domov můj – Kutná Hora v XIX. století, který jstecisar_rozhovor_3 zorganizoval, připravil i moderoval. Bude letošní vydání Pamětí uvedeno na trh v podobném duchu?

„S nakladatelem to tak plánujeme. Knihu by měl přivítat na svět a uvést na knižní pulty opět komponovaný pořad, ve kterém se uplatní mluvené slovo, četba textu, dokumentární filmy i hudební vystoupení. To neplánujeme pouze z důvodů marketingových, ale především proto, že si takové přivítání tato knížka zaslouží.“

-mm-

Foto: Archív a i-passage.cz

Populární články

Související články

KnihyUmění

Za psacím stolem s Karlem Sýsem

Jmenovaný umělec, se kterým jsme před krátkým časem hovořili, patří mezi nejlepší...

Knihy

Do jaké míry známe slovenskou historii?

Toť kardinální otázka, tykající se především našich spoluobčanů. Od listopadu devětaosmdesát minulého...

Knihy

Pouze pro silné nervy!

Jsou či nejsou? Toť otázka. Lidé mají pověrčivost v krvi. Od náboženských blouznivců...

CestováníKnihy

Za starými Slovany

S chlebem a slaninou, šlapeme krajinou…zpívá se v jedné z trempských písniček takříkajíc do kroku....