Latinská Amerika v čele s Republikou Kuba čím dál více láká i turisty z České republiky. Naši občané, zvláště pak starší generace, mají k tomuto největšímu Karibskému ostrovu tradičně vřelý vztah, který nemohly narušit ani politické kotrmelce z přelomu století. Doposud však nevyšlo příliš mnoho dobrých cestovních průvodců, které stojí za to si při návštěvě Kuby přibalit do zavazadla. Výjimku tvoří šťavnatá a objektivní práce spisovatele a žurnalisty Zdeňka Hrabici, kterou tím to vřele doporučujeme.
Jak se dočteme v představované publikaci, kterou vydalo nakladatelství Akcent – Třebíč, Kuba přes rozdíly režimů vždy projevovala vůči Československu mimořádné a korektní vztahy. Již téměř před sto lety patřila k prvním zemím, které uznaly vznik Československé republiky a volbu jejího prezidenta T. G. Masaryka. Jako jedna z prvních s námi navázala diplomatické vztahy. Za druhé světové války žila na Kubě početná skupina českých a slovenských emigrantů a též Kuba uznala zahraniční londýnskou vládu a prezidenta Edvarda Beneše. Po převzetí moci Fidelem Castrem koncem padesátých let minulého století jsme oboustranně nastolili přátelské a všestranné vztahy ve všech oblastech života. Po historických politických změnách na přelomu století však došlo k přerušení dlouhodobé spolupráce, včetně významné obchodní činnosti. Dokonce byly přerušeny turistické styky. Doba vymknutá z kloubů se však během následujících tří desítek let mění a přichází čas opětného sbližování, především pak v cestovním ruchu. Není bez zajímavosti fakt, že Kuba měla v roce 1990 12 900 hotelových pokojů, v roce 2005 už přes 50 000. V současnosti se tento počet ztrojnásobil díky aktivitám francouzských, španělských a skandinávských hotelových řetězců, které masivně budují výstavbu hotelů a kempingů v kubánských přímořských lokalitách a na obou stranách ostrova. Podle světových cestovních kanceláří se Varadero stalo nejpřitažlivější pláží světa a Kuba nejlepším turistickým ostrovem, kam se v narůstající míře dnes vrací i občané České republiky.
Historie i současnost
Zdařilá kniha Zdeňka Hrabici (nar. 1936), na jejíž tvorbě se podílel i dnes již zesnulý přední československý hispanista Ladislav Stránský, je víc než turistickým průvodcem. Je doslova malou učebnicí dějin Kuby a života zde. Turistice je však věnována většina zajímavého textu, popisujícího živou novinářskou formou co tady návštěvníky z Evropy vlastně čeká. Příjemným zjištěním je, že si Hrabica při své práci nenasadil pověstné růžové brýle a nevyhýbá se ani problematickým úhlům pohledu na zdejší reálie. Zkrátka, je objektivním autorem, který nejenom radí, co si vzít na sebe, jak se zde chovat a co vše nejraději shlédnout. Po třech osobních pobytech na Kubě, kde křížem krážem procestoval všechny významné lokality a podíval se i na venkov mezi řadové Kubánce, nám tento spisovatel svou jedinečnou knihou náramně rozšiřuje obzory. Již názvy kapitol knihy o sto padesáti stranách s bohatou fotodokumentací hovoří za vše: Lov na mečouna, Je libo langustu, Turistika jako průmysl, ženy na Kubě, Jak se dělá kubánský doutník nebo Politický a společenský život, Státní a soukromé vlastnictví, Architektura a umění, Od hospody k muzeu i k baru až po Nejkrásnější pláže…Nebyl by to reportér tělem i duší, světoběžník Zdeněk Hrabica, aby nebyl rukopis knihy psán živou žurnalistickou formou. Závěr jeho jedinečné knížky, určené (nejen) pro turisty je doplněn praktickým slovníčkem a konverzačními frázemi. Píšeme ji jedničku a v závěru připomínáme, že pro návštěvu Karibiku je nejvhodnější čas od poloviny prosince do poloviny března a celý červenec a srpen. V létě je však třeba počítat s nejvyššími cenami a největším návalem zahraničních turistů.
