Spisovatel a publicista Ivan Černý léta objíždí české a moravské sklárny. Rozmlouvá s mistry skláři z tradičních provozoven, známých světu jedno i více století, ale také objevuje dílny a studia nové české sklářské avantgardy. Dokazuje, že řemeslo, kterým jsme se v zahraničí proslavili nejvíce, nezmírá, ale naopak kypí životem a znova, jako tomu bylo dávno předávno, proráží nové cesty a určuje trendy. Vyražme s ním na třicet míst, kde se v žáru rodí křehká krása, navštivme sklářská muzea a skanzeny a besedujme s pokračovateli osmisetleté tradice českého sklářství v knize Po stopách českých sklářů.
Knihu Po stopách českých sklářů (nakl. Grada) internetové vyhledávače zařazují mezi turistické průvodce. Je to tak správně: autor nezapře mnohaleté zkušenosti s reportážemi z nesčetných lákadel domácí turistiky a zahraničních destinací. Na sklárny se dívá nejenom pohledem historika, technologa, znalce umění, ale hlavně – turisty. Každá kapitola je věnována jedné sklárně (nebo sklářskému muzeu či skanzenu). Kromě zasvěceného popisu její role ve vývoji českého sklářského řemesla také poradí, čím je daný region dále cestovatelsky zajímavý. Čtenář si tak bez zdlouhavého surfování po internetu připraví plán výletu.
Sklárny nabízejí zážitky
České sklárny jdou s dobou: vedle vlastních výrobků z rukou uměleckých sklářů, brusičů, rytců, malířů skla nebo vitrážistů návštěvníkům nabízejí také neopakovatelné zážitky pro celou rodinu. Vyzkoušet si sklářskou píšťalu, vyrobit si vlastní skleněné perličky je pro děti nesmírně lákavé! Naopak, zážitková turistika sklárnám dodává další vítr do plachet při jejich stále nebezpečné plavbě mezi hlavně ekonomickými nástrahami. Držme jim palce a podpořme je návštěvou. Pomoci vybrat cíl výletu nám pomůže kniha Ivana Černého. Než však vstoupíme do chrámu křehké krásy, připomeňme si slova staré sklářské modlitby:
Vstoupíš-li do huti,
pokloň se a postůj, člověče,
neboť vstoupil jsi do chrámu sklářského,
a Tvá duše budiž čistá a plná pokory
vůči této hmotě,
při jejímž zrodu
prolínají se duše člověka a vůle Boží.
Mikuláš Černý
foto archiv Ivana Černého
