Na jedinečnou výstavu obrazů světoběžníka indického původu zve v tento čas milovníky výtvarného umění Oblastní
muzeum Praha – východ (Brandýs nad Labem – Stará Boleslav). Hesham Malik v posledním desetiletí žije a tvoří v Praze. V živé paměti máme jeho poslední prezentace, kdy nás zaujal kupříkladu výstavou Smíření ve Střešovicích, či svým Světem vody, zdobící interiér vodní elektrárny Přepepře II na řece Jizeře u Turnova, nebo výstavou Vyprahlí, kdy na pražském Žižkově vystavoval pod širým nebem v parku na Parukářce.
V historické budově Oblastního muzea Praha – východ tento mezinárodně uznávaný umělec tentokrát vystavuje na dvě desítky pláten, malovaných prsty holých rukou, místo běžně používaných štětců, se symbolickým názvem Osvobození. Jak hostům výstavy řekl při slavnostní vernisáži v únoru tohoto roku ředitel muzea Vlastislav Janík, jako u předchozích prezentací tohoto orientálně laděného kumštýře se jedná o dílo s hlubokým společenským nábojem – tentokráte jde o umělcovu reakci na dva roky lidstvo zužující pandemii koronaviru. Je svým způsobem nejenom dokladem toho, jak se naše populace s tímto problémem vyrovnává, ale i jistým návodem, jaká východiska z této situace hledat a nacházet.
Hesham Malik svého času vystudoval v Kanadě politologii, časem se ale prosadil ve světě umění. Univerzita v Torontu mu však především vštípila umění jít pod povrch lidského společenství, bez předsudků a povýšenosti, s otevřeností a pochopením rozdílů kultur našeho světa.
„Musíme spolu všichni mluvit…hovořit…diskutovat, jinak se nikdy nedohodneme,“ říká nám, ba křičí na nás svými obrazy.
Svět přežil všechny předcházející pandemie a přežije i všechny budoucí. To, co naší planetu ale zcela jistě zničí, jsou hloupí politici!
Řeč Malikových pláten je ale i pří vší kráse a nápaditosti, leckdy připomínající staré egyptské malby na svitcích papiru či freskách na zdech hrobek v Údolí králů, složitá a tak nám při jejich pochopení pomáhají popisky. Ten úvodní jsme použili do mezititulku. Procházíme komorní expozicí, pozorně si prohlížíme všech patnáct vystavených pláten. A čteme komentáře, které nám pomáhají lépe vnímat či pochopit jednotlivá díla, i to, co nám mají sdělit: Svět se dělí na rozvinuté a nerozvinuté země. Více ohrožení jsou lidé, kteří nemají pořádné domovy, nebo dokonce dostatek jídla. V porovnání s nerozvinutými zeměmi máme dost štěstí!
V životě se dějí různé věci. Někdy události šokují svět a my netušíme, jak na ně reagovat. Důležitá je trpělivost a neztratit se ve falešných zprávách… Modlit se a meditovat je dobré, ale když uvěříme, že můžeme nalézt odpověď na všechno, co se kolem nás děje, tak se spíše oklamáváme…
Dva roky práce – to je výstava Osvobození
Na představované výstavě se malíř Malik vrací zpátky v čase do počátku roku 2020, kdy jsme se většina z nás uzavírala doma během prvních lockdownů způsobených epidemií koronaviru. Jak čteme v tiskové zprávě, svoje plátna namaloval však umělec nikoliv doma, ale uvnitř muzeí a kulturních institucí, které mu otevřely své dveře v těchto těžkých časech. Během této doby také hovořil s lidmi, které v osamělých ulicích Brandýsa nad Labem a v okolí potkal.
Hesham Malik věří, že se pospolitost ve společnosti rodí během kolektivních zážitků a utvrzuje především v náročných dobách, ostatně, tak nás učí i politologie. Jeho inspirace tedy při práci na výstavě Osvobození pochází z propojení s kolektivní zkušeností lidí ve městech a okolí, které rostou mezi barvami a abstraktními figurami. Prostřednictvím své umělecké praxe, založené na výzkumu konceptualizuje nové přístupy k malbě v souladu se zemí a lidmi, prostřednictvím kolektivismu a osobních zkušeností.
Slovy kunsthistorika: Malíř Malik věří, že naše budoucí představy musí zahrnovat něco navíc, než je pouze „člověk“ jako jedinec. Něco, co zahrnuje i přesahuje samotnou lidskost. To, co je víc než člověk, jsou četné propletence lidské existence s živými i neživými bytostmi.
U vystavených obrazů umělec vychází z vlastních zkušeností, kdy se podmínka odlišnosti, „jinakosti“, stává radikálním předpokladem politické možnosti. Hesham Malik vysvětuje:
„Právě lidé, kteří se nepočítají, kteří jsou „mrtví“, pro společenský proces, jsou klíčem ke znovuoživení společnosti.“
Curriculum vitae
Hesham Malik se narodil v roce 1978 v Bahrajnu, s rodiči se poté přestěhoval do Indie, později do Dubaje. Studoval v Torontu politologii, ale nakonec se prosadil ve světě umění. Má za sebou stovku výstav po celém světě, v Evropě, Asii i v zámoří. O uměleckou tvorbu se zajímal již v dětství. Umění vystudoval na kanadské Waterloo University, specializaci na umění a design na Parsons School of Design a na Museum of Modern Art v New York City.
Zaměřuje se na smyslovou povahu umění a snaží se zobrazit příběhy lidé a života po celém světě. V roce 2015 byl oceněn jako jeden z mistrů současného umění. V současnosti je Malik uznáván za svou významnou inciativu podpory a vzdělávání dětí a podněcováním jejich smyslu pro umění. Činí tak kupříkladu s projektem „I´m /Já jsem“, který putuje nejen po České republice. Prostřednictvím umění propojuje žáky a učitele z různých škol, měst i zemí.
INFO:
Oblastní muzeum Praha – východ najdeme v Brandýse nad Labem, v Arnoldinovském domě na Masarykově náměstí č. 97/3. Výstava se koná do 1. května tohoto roku. Celoroční otevírací doba: středa – neděle, 10-12 hod. 12.30 – 17 hod.
Ivan Černý
Foto archiv
Foto v záhlaví: Vernisáž zahájil ředitel Oblastního muzea Praha – východ Vlastislav Janík (první zleva), který nás tímto zve i na další objekty Oblastním muzeem obhospodařované: Ladův Památník v Hrusicích, Památník Panenské Břežany, Brandýskou katovnu i zříceninu hradu Jenštejn .
