Úvod Knihy Mimořádný večer v Meislově synagoze…
KnihyTéma dne

Mimořádný večer v Meislově synagoze…

38

… se konal zkraje listopadu tohoto roku. Jmenovaná synagoga byla postavena v letech 1590-92 na základě privilegia20221109_105406 císaře Rudolfa II. Jejím zakladatelem byl primas pražského Židovského města Mordechaj Maisel a dnes je zde pražské Židovské muzeum se stálou expozicí Židé v českých zemích, 10. – 18. století. Ve večerních hodinách je tady prostor i pro komorní umělecká vystoupení či společensko-kulturní akce. Jedinečnou zde byla oslava třiadevadesátin malířky a spisovatelky Helgy Hoškové – Weissové, korunovaná koncertem i křtem druhé knihy jmenované umělkyně s mimořádně pohnutým životním osudem.

Helga Hošková-Weissová (nar. 10. listopadu 1929 v Praze), je akademická malířka, která se ve své tvorbě výrazně věnuje tématu holocaustu, který sama na vlastní kůži zažila. V deseti letech byla pro svůj židovský původ vyloučena ze školy. V roce 1941 ji Němci deportovali s rodiči do terezínského ghetta, prošla Osvětimí a Freiburgem. V polovině dubna 1945 byla deportována do koncentračního tábora Mauthausen, kde se dočkala 5. května osvobození americkou armádou. Je jedním z mála bývalých terezínských dětí, které přežily holocaust. Během vzpomínaného utrpení si vedla deník a kreslila dění kolem sebe.
Po osvobození se Helga s maminkou vrací koncem května 1945 do Prahy. Zde se setkávají s Helžiným strýcem Josefem Polákem, osvobozeným v terezínském ghettu. U něj Helga před transportem do Osvětimi schovala v Terezíně své kresby a deník. Zásluhou strýce tak byly kresby i zápisky zachráněny a následně vráceny Helze.

Hlavním poselstvím díla Helgy Hoškové-Weissové je zabránit, aby se opakovalo to, co musela zažít během druhé světové války
Hlavním poselstvím díla Helgy Hoškové-Weissové je zabránit, aby se opakovalo to, co musela zažít během druhé světové války

V roce 1950 začala studovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Emila Filly. Studia ukončila o pět let později v ateliéru Aloise Fišárka. Začátkem 60. Let se začala vypořádávat s hrůzami druhé světové války a koncentračních táborů, které vyjádřila v díle Kalvárie. V roce 1965 odjela na studijní cestu do Izraele, na jaře 1968 vystavila v pražské Španělské synagoze obrazy, které během své cesty namalovala. Název expozice byl Obrázky z putování po Svaté zemi. Mj. též ilustrovala knihy Arnošta Lustiga. V roce 1991 byla v Praze-Holešovicích odhalena pamětní deska s reliéfem Helgy Hoškové-Weissové, zachycující osudy Židů za druhé světové války. Stejnému tématu se věnuje na místě, kde kdysi stávala litomyšlská synagoga.

Celý slavnostní večer doprovázel Helžin syn Jiří Hošek, virtuos na violoncello
Celý slavnostní večer doprovázel Helžin syn Jiří Hošek, virtuos na violoncello

Komu čest, tomu čest

Za své dílo získala jmenovaná umělkyně mnoho významných cen, včetně mezinárodních. Kromě České republiky vystavovala Helga Hošková-Weissová na Slovensku, v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Itálii a ve Spojených státech. Za svou celoživotní tvorbu byla v roce 1993 vyznamenána udělením čestného doktorátu na Massachusetts College of Art v Bostonu. V roce 2009 je jí udělena Medaile Josefa Hlávky a 28. října 2009 jí byla Václavem Klausem poctěna medailí Za zásluhy. V rámci 10 ročníku Mene Tekel jí byla ministrem kultury Danielem Hermanem v roce 2016 předána resortní cena Dáma české kultury.

V roce 1954 se malířka provdala za hudebníka Jiřího Hoška, má syna, dceru a tři vnoučata, dodnes žije v pražském bytě, ve kterém se narodila
V roce 1954 se malířka provdala za hudebníka Jiřího Hoška, má syna, dceru a tři vnoučata, dodnes žije v pražském bytě, ve kterém se narodila

Maluj, co vidíš

Položil na Helčino srdce svého času v Terezíně její otec. Od té doby vznikly vedle deníku dvanáctileté dívenky i desítky realistických kreseb, zachycující mnohdy i drastické scény. V Terezíně tak vzniklo více jak sto kreseb, které spatřily světlo světa nejdříve v roce 1998 (Zeichne, was Du siehst, Wallstein Verlag) a v roce 2019 v novele I viděl bůh, že je to špatné (And God Saw That It Was Bad, Yad Vashem Publications), kterou napsal její tatínek při pobytu v Terezíně. Po té pak v České republice, v jedinečné knize Deník 1938-1945 (vydalo nakl. Jota v roce 2012 s předmluvou Zdeňka Mahlera a doslovem Ivana Klímy). Tato unikátní autobiografie, recenzenty nazývána deníkem české Anny Frankové, se stala světovým symbolem holocaustu a lidského utrpení. Byla přeložena do šestnácti jazyků. V Německu a Rakousku je dokonce povinnou školní četbou!DSC_0026Nikdo nás nečekal

Vraťme se ale závěrem ke shora vzpomínanému slavnostnímu večeru v pražském Židovském muzeu. Ve zcela zaplněné Meislově synagoze se v rámci oslav třiadevadesátých narozenin křtila druhá kniha paní Helgy Hoškové-Weissové. Brněnské nakladatelství Jota totiž před časem vydalo další osudy české umělkyně, která přežila holokaust, a to pod názvem: Nikdo nás nečekal.
Vzhledem k tomu, že holocaust a pobyt v koncentračním táboře autorka zevrubně popsala v knize Deník 1938-1945,tak se v nové publikaci především věnuje svému poválečnému soukromí a životu po boku manžela s dětmi.  Čtivým slohem čtenáři popisuje nelehký návrat zpět a přizpůsobení se novému řádu, rodinný život právě tak, jako i ten umělecký.
Knihu uzavírá doslov Helžina bratrance, známého herce Tomáše Tỏpfera. Umělkyni též čtenář pozná prostřednictvím rozhovoru a textu přednášky, se kterou autorka vystupuje při svých besedách doma i v zahraničí. Závěr publikace je vyčleněn bohaté fotografické příloze jak rodinných snímků, tak reprodukcí výtvarných děl i přehledem certifikátů.

 

Ivan Černý
Foto Jiří Vlastník

Foto v záhlaví: Dáma české kultury s hercem Tomášem Tỏpferem, který četl úryvky z její knihy

 

 

 

 

 

 

 

 

Populární články

Související články

Knihy

Zcela výjimečná literatura

Na knihkupeckých pultech se v pyramidách překladového balastu jako příslovečný diamant v hoře hlušiny...

KnihyUmění

Za psacím stolem s Karlem Sýsem

Jmenovaný umělec, se kterým jsme před krátkým časem hovořili, patří mezi nejlepší...

Knihy

Do jaké míry známe slovenskou historii?

Toť kardinální otázka, tykající se především našich spoluobčanů. Od listopadu devětaosmdesát minulého...

Knihy

Pouze pro silné nervy!

Jsou či nejsou? Toť otázka. Lidé mají pověrčivost v krvi. Od náboženských blouznivců...