Pod tímto pojmem si uměnímilovná veřejnost jistě vybaví souvislosti s jihočeskou galerií OBRAZÁRNA ŠPEJCHAR ŽELEČ, která si během desetiletí své existence vydobyla přední místo mezi (nejen) jihočeskými stánky výtvarného umění. A to svou pestrou dramaturgií výstav, kdy pravidelně představovala desítky československých mistrů palety 20. a 21. století.
Sdružení Osvětáři Jihu založil neúnavný kunsthistorik, kurátor, výtvarný publicista a spisovatel Pavel Šmidrkal. Cílem spolku je objevovat, uchovávat a šířit kulturní dědictví, spjaté s regionem cestou přednášek, výstav a vlastní publikační činnosti. Současně s tím podporovat a zvyšovat turistický ruch v regionu propagováním jeho historie i současnosti a dbát o šíření užitečných informací.
Slavnostní zahájení nové galerie
Želečská obrazárna v roce 2024 oslavila 13. výstavní sezonu. V duchu pořekadla o nešťastném čísle ale i svou poslední, kdy jiné zájmy zvítězily nad kulturou a osvětou. Obec tak přišla o svůj mimořádný kulturní magnet, který přitahoval zájemce o výtvarné umění z domova i zahraničí. Osvětáři Jihu tedy museli změnit své působiště, což se stalo díky pochopení majitele Lázní Bechyně a památkově chráněnému objektu tzv. Kotěrově vile (postavena v roce 1905), která se tak proměnila ve výstavní síň.
S lázněmi Osvětáři spolupracovali již několik let, výstavy jimi organizované přispívaly k volnočasové náplni lázeňských hostů a rekreantů. Jejich oblíbenost s návštěvností ruku v ruce rostla (běžně 100 hostů na vernisáži), až prostory v hlavní budově lázní začaly sloužit k jinému účelu a přišel čas hledání náhradních, reprezentativnějších. Konec dobrý, všechno dobré! Kotěrova vila je tedy novým a významným působištěm spolku Osvětáři Jihu.
Na co se můžeme těšit
Jak nám řekl Pavel Šmidrkal, výstavní premiéru zahájila prezentace špičkového českého krajináře Josefa Černého pod názvem Poklona krajině a městu, která potrvá do začátku května. V této souvislosti musíme připomenout, že návštěvníci galerie budou mít možnost shlédnout i několik děl, připomínajících osvobození republiky od fašistů na sklonku druhé světové války v roce 1945, neboť Černý se k této tématice vrátil s několika náměty amerických vojáků při obsazení Plzně, poté, co své město po bojích s hitlerovci osvobodili samotní obyvatelé města – vlastenců tenkrát padly tři stovky, především z řad železničářů a poštovních pracovníků.
Z připravovaných akcí pak bude na řadě prezentace malíře Martina Kořenka, červen přinese průřez tvorbou uměleckého fotografa Lva Pavlucha, poté bude čas na Karla Molnára a sérii regionálních autorů.
Potěšující zprávou je jistě informace, že výběr z díla Josefa Černého představí v dubnu až květnu zároveň s bechyňskou výstavou i pražská Malá galerie Tudy k badatelně Vojenského ústředního archivu (Praha 6), tentokrát v režii Sdružení čs. zahraničních letců – Východ.
Na jejich výstavách nikdy nechybí katalogy autorů a vstupné je zdarma.
Obrazy s náměty Paříže a Šumavy
Bechyňská vernisáž obrazů malíře Josefa Černého se stala příležitostí k setkání výtvarných osobností Jihočeského kraje, jako je Valentin Horba, Josef Záruba nebo třeba Tomáš Pitlik či Lev Pavlucha. Úvodní slovo přednesl starosta Bechyně Štěpán Ondřich. Mezi vzácnými hosty byl i genpor. František Padělek, předseda Klubu generálů ČR. Nejvíce spokojenosti projevily přítomné pacientky lázní, pro které byla vernisáž inspirativním večerem sblížení s obrazy za krásné hudební pohody.
Zbývá dodat, že malíř a kreslíř Josef Černý (nar. 1943) zůstává při své současné tvorbě netknutý vysokým věkem. Nechybí mu živost, je neúnavný a hýří energií. Ateliér plní novými díly, kdy téměř denně kouzlí štětcem na plátně. Jeho talent už před desítkami let posílila soukromá studia (1961–63) u ak. mal. Františka Jelínka, poté u ak. mal. Vladimíra Havlice. V letech 1978–1981 absolvoval Josef Černý Výtvarnou školu Lumíra Topinky. Uskutečnil osm desítek samostatných výstav, některé jeho obrazy překročily naše hranice všemi směry (citace z výstavního katalogu kurátora Pavla Šmidrkala).
Ivan Černý
Foto archiv
