Úvod Lifestyle Cestování Nový zámek u Lanškrouna
Cestování

Nový zámek u Lanškrouna

44

Nový zámek u Lanškrouna v létě_orezV čase prázdnin, které bývají ve znamení výletů, se rodiče často potýkají s otázkou, kam se rozjet se svými ratolestmi nejdříve. Pokud můžeme poradit, tak rádi doporučujeme podhůří Orlických hor na východě Čech. Tady, v kopci nad širokým údolím Moravské Sázavy, na své návštěvníky čeká tajuplné místo. Řeč je o bývalém letním sídle rodu Lichteinsteinů, opředeném legendami a pověstmi.
Muže na ohnivém koni během návštěvy Zámečku, nebo lépe řečeno torza, co z něho zbylo, sotva zahlédneme. Ale zcela určitě své hosty přivitá a výstavními prostorami osobně provede dobrý duch místa. Nebojte se, kastelánka Krasava Šerkopová je z krve a masa a zjevuje se na telefonickou objednávku jednotlivcům, rodinám i turistickým výpravám ve všední dny, o víkendech a svátcích.

Nový zámek, Zámeček, Věž

Město Lanškroun, ležící nedaleko zemské hranice s Moravou, bylo založeno v 2. polovině 13. století. První dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1285, kdy ho od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. S časem se měnili jeho páni, dva roky po bitvě na Bílé Hoře připadlo město Lichteinsteinům. Jednomu z jejich potomků, Janu Adamu Ondřeji nevyhovoval nevelký zámek ve městě a proto si dal postavit na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi nový barokní zámek.
Jak nám říká kastelánka, autorka publikace a specialista na historii místa Krasava Šerkopová, o jeho stavbě bylo rozhodnuto v roce 1698. Rozsáhlý objekt měl tvar písmene H. V každém patře čtrnáct velkých sálů a další menší místnosti. Průčelí zámku bylo čtyřpatrové, v každém rohu byla třípatrová věž. Staré historky dochované v legendách naznačují zlou hvězdu hlavního architekta Domenica Martinelliho. Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu…faktem zůstává, že dva roky po dokončení stavby (1714) nový zámek z velké části vyhořel. Po finančně náročné opravě vyhořela za dva roky nato celá střední část po úderu blesku, a znovu proběhly nutné opravy. Později však došlo k další ohnivé tragédii. Červený kohout v roce 1754 zničil zámku velkou část střechy a majitelům došla síla bojovat s osudem. Po tomto požáru bylo rozhodnuto ho zbourat. Podle kronik byl Nový Zámek spojen se starým zámkem ve městě podzemní chodbou, vedoucí ze sklepení vyhořelého letního sídla Lichteinsteinů. Tato pověst ještě čeká na své potvrzení, neboť sutí z demolice byla větší část sklepení Nového zámku zasypána.
„Ale ještě pořád nám zbylo dost k tajuplné prohlídce…“ usmívá se kastelánka.
Po zbourání zámku byla Lichteinsteiny opravena v r. 1802 pouze poslední věž ze čtyř původních. Později k ní byl přistavěn altán a kuželna, blízko byl i přenosný taneční parket, kam již chodívali výletníci z časů našich prababiček. A místo starého názvu Nový zámek se vžil pojem Zámeček, nebo jak je v některých mapách uváděna Červená Věž na zámeckém vrchu. Její nová historie se píše od roku 2004, kdy byla od města odkoupena milovníkem historie a památek architektem Přemyslem Kokešem, který objekt nechal staticky zajistit a dle svých sil i částečně opravit. Život mu však vdechla kastelánka, která nejenom, že mapuje a zpracovává historii této památky, ale je i tvůrčí pracovnicí, která ze Zámečku vytvořila díky svému nadšení vyhledávaný objekt cestovního ruchu. Nerada o sobě mluví, takže to musíme říci za ní: Krasava Šerkopová je zde již sedmým rokem, od prvopočátku otevření veřejnosti, nejenom průvodcem, ale i instalatérem, údržbářem, zedníkem a uklízečkou, dráteníkem, archivářem, sběratelem i pořadatelem akcí – zkrátka dobrým duchem, bez kterého by to tady sotva šlo. Podporuje ji pár přátel , na akce se najde alespoň pár sponzorů.

15-Maxiknoflíky ve věži Zámečku-v popředí zámecký knoflíkf.Krasava ŠerkopováČeské rekordy ve věži

Stoupáme novým točitým schodištěm vzhůru. Tři výstavní patra, kdy to poslední slouží i jako báječná vyhlídka do malebné krajiny podhůří Orlických hor, jsou plná tabel s informačními texty a fotografiemi jak z minulosti, rekonstrukce a současnosti zámku, tak i nejrůznějších turistických a společenských akcí, které se zde konaly.
Největším překvapením je pak úžasná kuriózní sbírka knoflíků, která nemá v Evropě obdoby. Paní Šerkopová nemá od dobré nápady nouzi, a tak před čtyřmi lety přišla na myšlenku zmapovat historii této oděvní součástky a shromáždit co možná nejvíce knoflíků na světě. To ji zatím ještě čeká, ale doma je v tomto sběratelském oboru bezkonkurenčně první. Prvotní úkol nashromáždit milion knoflíků sice ještě nesplnila, ale zato má již pět českých rekordů, z nichž jeden je uznaným i rekordem světovým. Pelhřimovské zatím poslední ocenění v české „guinessovce“ si zasloužila Krasava Šerkopová za „nejvíce knoflíků na jednom místě“, což v tomto případě představuje neuvěřitelných 573 697 kusů nejrůznějších druhů, velikostí i materiálů. Dalším, to již i světovým rekordem je unikátní knoflíkový návlek o délce čtyř a půl kilometru. Více neprozradíme, abychom nalákali zvědavce. Děti i dospělí tady ale ve Věži obdivují i další knoflíkové vychytávky, jako je třeba dětský kočárek celý polepený velkým množstvím košilových knoflíčků, jedinečná je knoflíková pokrývka hlavy a další zajímavé výrobky s využitím knoflíků. Pikantní přitom je, že kastelánka není členkou národního Klubu českých sběratelů kuriozit a neúčastní se jeho pravidelných soutěží o NEJ sbírku, kterou by jistě ve své kategorii vyhrála. Tak snad až někdy příště…
V prvním patře turisty jistě zaujme stálá výstava fotokopií obrazů Tomáše Rybičky, který maluje ojedinělým způsobem – hlavou. Zaniklá řemesla pak připomíná ojedinělá expozice drátenictví.

1-jako rej duchů v mlžném paprskuTajemné sklepení

Lákavou je bezesporu prohlídka rozsáhlých zámeckých sklepů, kde i nebojsům místy naskočí husí kůže, neboť i nevěřící Tomáš musí přiznat, že „ je něco mezi nebem a zemí…“ Celá prohlídka trvá přibližně hodinu, zdolá se při ní 140 schodů a je třeba počítat s tím, že v podzemí je i v horkých letních dnech chladno a zejména pro děti nezapomenout na bundy.
Dnes jsou ze zámeckých sklepení přístupné dvě pětiny z původních, které byly vybudovány pod celou rozsáhlou barokní budovou. Bývala pod celým zámkem v hloubce šesti metrů pod povrchem a měla přibližně 2 800 čtverečních metrů. Nás ale čeká napínavá procházka tajemnými katakombami o rozměrech 1000 metrů čtverečních.
Šero i chlad brnkají na nervy. Návštěvníkům brzy mizí úsměv z úst, hlasy tiší i děti, aniž by je někdo napomínal. Pomalu se blížíme k největší podzemní prostoře, která vznikla vybouráním příček mezi třemi menšími sklepy kvůli dopravě velkých dřevěných sudů s pivem, které zde byly po roce 1802 uskladňovány. Kastelánka vypráví, že i tady, jako kupříkladu ve známém jihlavském podzemí, se čas od času vyskytují abnormální jevy. Na rozdíl od Jihlavy si ale na nejen půlnoční reje duchů Nového zámku počkala s fotoaparátem a podařilo se jí záhadné zjevení zvěčnit. Dokladem toho je výstava v sále pod vysokou klenbou unikátních fotografií ojedinělých mlžných obrazců, které leckomu nedají spát.
„Největší záhada se tady ale odehrála před třemi roky,“ dodává kastelánka. „Tehdy před zámkem v pravidelném kruhu odtál sníh a i v kruté zimě tam rostla tráva.“
Trochu ale musíme milovníky duchařiny zklamat, záhada nedala spát přivolaným odborníkům na fyziku. Ti posléze zjistili, že nevysvětlitelné tání sněhu způsobil starý zahrabaný plechový kbelík, který ležel na vadném elektrickém kabelu a choval se jako spotřebič, který hřeje.

Zajímavá v místa v okolí

Loučíme se s věží plnou zajímavostí, které sluší nová střecha. Tiskneme ruku kastelánce Krasavě Šerkopové, která po dlouhodobém pátrání v šesti archivech, včetně archivu rodu Lichteinsteinů, kde objevila i 300 let staré dopisy, ze kterých čte návštěvníkům různé zajímavé a kuriózní úryvky, napsala tematickou populárně-odbornou publikaci a která oživení této památky věnuje všechen svůj čas.
Závěrem dodáváme, že v místě je parkoviště zdarma. Občerstvení najdeme v nové věžní kavárně.
Hezká je pak pěší procházka ke koupališti na tzv. Dlouhém rybníku a do přírodního parku Lanškrounské rybníky. Přibližně pět kilometrů od města je možno navštívit poutní místo Mariánskou horu a Křížovou cestu. Automobilem se dá vyjet na vrch Lázek, odkud je krásný výhled do okolí, Suchý vrch také není daleko a z něho jsou tři kilometry k pevnosti Bouda s rozsáhlými podzemními prostorami, kterou ocení milovníci vojenské historie. Daleko to není ani na technickou památku, úzkorozchodnou železnici do Mladějova, kde je vítanou atrakcí především pro rodiny s dětmi malý výletní vláček.

Pravidelná provozní doba je v létě červen, červenec a srpen, SO, NE a svátky 10.00 – 18.00 hodin. V jiných dnech se zájemci o prohlídku mohou přihlásit a dohodnout na tel. čísle: 776 642 277 nebo e-mailu: kastelankazam@seznam.cz

Ivan Černý

Foto: Krasava Šerkopová

 

 

Populární články

Související články

Cestování

Pozvánka do nejsevernějších Čech

Národní park České Švýcarsko je nejmladším z kvarteta NP České republiky. Hlavním...

Vše o cestování na výstavě v Letňanech 15.-17.3. 2024
CestováníLifestyleRelaxSoutěžZaujalo vás

Cestování všemi způsoby

Baví vás cestování v karavanu nebo toužíte plout na lodi kolem světa nebo...

CestováníKulturaVýstavyZaujalo vás

Kam budeme letos cestovat?

Již za pár dní vedou veletrhy HOLIDAY WORLD & REGION WORLD trendy...

Pázdniny na|Zanzibaru nemají chybu
CestováníKulturaZaujalo vás

Dva týdny prázdnin na Zanzibaru

Když přistanete na letišti na Zanzibaru, projdete další kontrolou zavazadel a teprve...