Úvod Umění O muži, který vymyslel (a vyrobil) perpetuum mobile
Umění

O muži, který vymyslel (a vyrobil) perpetuum mobile

38
Perpetuum mobile
Perpetuum mobile

Nevěříte? Věřte! Sklářský umělecký mistr Petr Slavkovský z Vrbna pod Pradědem vyrobil zařízení, které je „věčně v pohybu“, jak zní překlad latinského výrazu pro stroj, který vykonává určitou činnost bez vnějšího zdroje energie. Navzdory termodynamickému zákonu uvedl svůj vynález do pohybu – pivem! Nevěříte? Zajeďte si tedy do Muzea kuriozit v Belgii, kde Slavkovského skleněné perpetuum mobile patří mezi nejlákavější návštěvnické magnety.

My jsme si ale raději zajeli s redakční fotografkou do Mnichova, což je okrajová čtvrť shora zmíněného podhorského města v Moravskoslezském kraji. První písemná zmínka o Vrbně je z roku 1310. Především se v místním okolí těžily rudy a zlato, první sklárna tady vznikla v 17. století. Ve dvacátém století zde fungoval sklářský průmysl pod křídly národního podniku Crystalex, pobočka novoborských skláren. V současné době zde prapor sklářské tradice drží již pouze dvě malé rodinné hutě. My jsme se vypravili do té, co nese jméno Jakub. A to nejenom proto, že se zde rodí především jedinečné historické tzv. lesní sklo, mající své kořeny ve středověku, ale i proto, že tady mají dveře otevřeny výletnickým skupinám. Exkurze do sklářské výroby jsou oblíbeným cílem tzv. poznávací turistiky. Častými hosty jsou zde tedy nejenom lázeňští hosté a klienti nedalekých lázní Karlova Studánka, ale i rodiny s dětmi či partičky a výpravy nejen školní, které se nechají zlákat romantickým výšlapem na Praděd, nejvyšší horu Jeseníků.

Paní Jana Slavkovská
Paní Liduška Slavkovská

Vítejte v huti Jakub

Sklárničku o dvou pecích Petra Slavkovského zdobí malá výstava jeho prací tzv. lesního, zeleného historického skla i křišťálového čirého skla a zapaspartované umělecké fotografie jeho tvorby. Na poměrně malém prostoru začíná umělecký sklář Slavkovský malou přednáškou o středověkém zeleném sklu:

„Jak známo, historické sklo nepřestává lidi fascinovat, proto je výroba jeho replik stále živým řemeslem. Zelené neboli lesní sklo v naší huti vyrábíme tradičními metodami, které se nám dochovaly z území Čech ze 14. století. Nejen barva je jeho typickou vlastností, ale i přítomnost bublin…“

A pokračuje informacemi o tom, že se pece na výrobu lesního skla stavěly právě v lese (odtud jejich název). Pro výrobu totiž bylo potřeba velké množství dřeva a tak pece byly co nejblíže zdroji, což bylo

Koncert o jedné sklářské píšťale
Koncert o jedné sklářské píšťale

praktické a logické. Lesní sklo bylo zásadní v tom smyslu, že bylo hutně zdobeno a to dává tomuto sklu jedinečnou podobu.

„V té době,“ dodává mistr Slavkovský, „ dosáhlo české sklářství proslulosti ve světě a to díky své kvalitě, četnosti tvarů i dekorů.“

Poté začíná u pece, výhni sálající 1 200 stupňů, malé baletní vystoupení se sklářskou píšťalou. Vzhledem k tomu, že zde ručně vyrábí především solitéry, jednotlivé kusy a malé série dle zakázek, má mistr k ruce pouze jednoho „zadáka“, po moravsku „odnašika“ v podobě své šikovné ženy Lidušky Slavkovské, která pochází ze starého moravského sklářského rodu. Mistr nabírá sklovinu na píšťalu, fouká a přifukuje, jeho spolupracovnice je připravena s formou z bukového dřeva, společně dávají žárem do oranžova zbarvené baňce potřebný tvar. Poté přichází na řadu železný nůž, odstraňuje se přebytečná hmota, která se sykotem padá do kbelíku s vodou. Vytvarovaný kousek mění barvu, a putuje do chladící pícky. Pomalu zelená, za což mohou kovové příměsi v základním materiálu – sklářském písku.

Pavel Slavkovský: Školou sklářovo vzdělání začíná, ale nejdůležitější je praxe…
Pavel Slavkovský: Školou sklářovo vzdělání začíná, ale nejdůležitější je praxe…

Jak lehko se řekne, a jak pracně se dělá…Samotný tanec u pece obou kumštýřů při výrobě jednoho poháru trvá deset, dvacet minut…ne více a z krásy nového kusu až oči přechází.

Turisty ale zajímá i sklářova životní cesta

Petr Slavkovský (nar. 1973 ve Zlíně) chtěl původně studovat stavařinu, neboť ho vždy přitahovaly výkresy a nákresy a následná tvorba. To vše ale našel i na legendární sklářské škole v Novém Boru pod vedením skvělých mistrů Petra Novotného a v neposlední řadě i Josefem Flekem starším. Po jejím absolvování pracoval deset let v Moravských sklárnách Vrbno. Tady poznal osobně designera Bořka Šípka, na jehož návrzích zde pracovali. I díky jemu Slavkovský přišel na chuť kumštu, s básníkem řečeno, zrodu křehké krásy. A po rozpadu národního podniku zkraje milénia, kde následujících deset let pracoval, si zkusil splnit svůj sen – mít vlastní rodinnou huť. Nyní zde již pěknou řádku let

Pánev na rýžování skla
Pánev na rýžování skla

zúročuje vše, co se u Novotného naučil a přidává svou zručnost, své nápady a exkluzivitu. V lesním skle jeho práce vychází ze čtyřiceti procent z původních, středověkých vzorů, šedesát procent jsou jeho originální nápady. Zákazníci z domova i zahraničí především vyžadují jednotlivé kusy i malé kolekce jako dárky a suvenýry, prim vedou sklenice, džbánečky a vázy nejrůznějších tvarů z lesního skla. Oblíbené jsou ale i jeho výrobky z čistého křišťálu, kde se mimo klasických tvarů nebojí experimentovat a svou nápaditostí každého ohromí. Což takhle si představit velkého skleněného pavouka pro štěstí či podzimní skleněné klukovské draky, nebo víceúčelové jezdící „prkno“, které může sloužit třeba jako cena ve sportovním přeboru, nebo jako originální podnos pro skleničky na koňak? Ostatně, nejrůznějších cen pro nejrůznější soutěže a mistrovství se tady již vyrobilo…Kupříkladu pro každoroční zdejší sraz autoveteránů, koštýře na slivovičku i víno pro vítěze nejrůznějších vinařských soutěží.  V neposlední řadě tady spatřila světlo světa skleněná pánev na rýžování zlata, pro republikové i světové klání mistrů tohoto zaniklého oboru.

„V oblasti Vrbenska,  jak nás mistr Slavkovský upozornil, „se těžilo zlato již od roku 1097.“

Skateboardové prkno pro mistrovství ve skateboardingu s názvem „Skate Jam“
Skateboardové prkno pro mistrovství ve skateboardingu s názvem „Skate Jam“

 

Nápaditosti se tady meze nekladou…

Vzhledem k tomu, že je Petr Slavkovský výborný kumštýř a designer, navrhuje rovněž nejrůznější netradiční tvary. Námětů má na tisíce. Dělá na objednávky i pro různá muzea a instituce nejrůznější repliky. Kupříkladu pro pražské Muzeum nočníků vyrobil dle originálních středověkých vzorníků čtyři předchůdce „noční nádoby“, těžko se hledá název pro tento kuriózní předmět, předchůdce dnešního nemocničního bažanta. O jeho unikátním perpetuum mobile jsme si zkraje říkali. Na rozdíl od George A. Blὃckera, který v roce 1660 přišel se svým přístrojem, poháněném vodou, přečerpávanou tzv. Archimedovým šroubem, Petr Slavkovský na to šel takříkajíc po našem a vlastenecky. Jeho trvale pohyblivý vynález vykazuje určitou činnost bez vnějšího zdroje energie.

Středověký „bažant“
Středověký „bažant“

Jakže? Vrtí hlavou nevěřící Tomáši. My jen prozrazujeme, že je vše založeno na rotaci piva v útrobách Slavkovského perpetuua mobile, kdy je věčný pohyb zajištěn klesající a vlastní váhou tekutiny se obnovující pivní pěně.
Exkurze v huti Jakub jsou turisty velmi oblíbené, protože mistr sklářský má smysl pro humor, je vtipný a jeho komentované ukázky tvorby skla jsou vlastně zábavnou šou. O jeho úspěšnosti svědčí i nedávné ocenění v prestižní soutěži SPOKOJENÝ ZÁKAZNÍK, kterou každoročně vyhlašuje Moravskoslezský kraj, kde byl nominován v těžké konkurenci šedesáti firem!

Více informací na www.sklarnajakub.cz

 

 

Ivan Černý
Foto Milena Městecká

 

Populární články

Související články

KnihyUmění

Kotvaldův ohňostroj barev

Jako desátý svazek jedinečné pelhřimovské Edice výtvarného umění, nazvané přiléhavě Probuzené palety,...

Umění

Tváře a ruce

Našim čtenářům dobře známý malíř Vojtěch Kolařík oslavil v loni v plném zdraví a...

Umění

Šípkova čínská karta

Bylo to právě osm let, kdy třináctého února roku 2016 zemřel světoznámý...

UměníVýstavy

Od října do října

O stejnojmenné výstavní šňůře přední české výtvarnice Bohunky Waageové jsme se společně...