Úvod Lifestyle Cestování Skleničky na vůni i pro ozdobu z manufaktury mistra svého řemesla
CestováníKnihyUmění

Skleničky na vůni i pro ozdobu z manufaktury mistra svého řemesla

26

Dámský budoár se od počátku 19. století jen těžko obešel bez flakonků na parfémy, s nimiž něžné pohlaví již od starého

Výbrus takovéto nádherné vázy trvá zhruba týden
Výbrus takovéto nádherné vázy trvá zhruba týden

Egypta zvyšuje svou přitažlivost. Činí tak nejrůznějšími jemnými vůněmi, probouzejícími mužské smysly a touhu. Ne jinak jsou na tom toaletní stolky současných žen. Výroba a zdobení těchto „nádobek na vůni“ má dlouhou historii. Ta ve sklářské velmoci, kterou bezesporu země Koruny české jsou, pokračuje dodnes. Děje se tak především v líbezném koutě Jizerských hor, v Josefově Dole, v brusičské manufaktuře staré téměř 150 let, jak potvrzuje letopočet nad jejími dveřmi. Dnes zde kraluje mistr svého řemesla Jan Pesničák.

Ještě, než se s dalšími zájemci v rámci turistické exkurze projdeme provozem, kde se klasickými, či lépe řečeno starými a původními výrobními postupy rodí v úžasných detailech něžná krása, nechme si od jejího tvůrce vysvětlit, jak to na světě vše začalo…

Staří Egypťané a ti další…

Jak známo, ve čtvrtém tisíciletí před našim letopočtem objevili Egypťané výrobu skla. Vynález skleněných nádobek na parfémy je o pár staletí mladší, jejich výroba začala asi v roce 1 500 před našim letopočtem. Ony „skleničky na vůni“, jak je můžeme vidět kupříkladu v národním Muzeu archeologie v Káhiře, byly většinou modré, matové nebo průsvitné a dekorované nejrůznějšími čarami a obrazci. Za starých Řeků a Římanů přišla móda flakonů s nejrůznějšími tvary, kupříkladu v podobě ptačích, zvířecích ba i lidských hlav.
Asi padesát let př.n.l. vynalezli Syřané foukání skla, což umožňovalo dáti mu tvar ještě před tím, než vychladlo. To otevřelo dveře tomuto uměleckému řemeslu takříkajíc dokořán! Ruku v ruce s litím skla šel objev a používání forem. Jejich velkou předností je fakt, že se jeden a tentýž tvar výrobku mohl mnohokráte opakovat, čímž byla výroba sama náramně urychlena.

Co kousek, to originál a precizní ruční brusičova práce
Co kousek, to originál a precizní ruční brusičova práce

Jak při svém úvodním slově připomíná účastníkům exkurze Jan Pesničák, brusič a majitel firmy na unikátní skleněné flakónky dle tradičních forem a vzorů v jedné osobě, ve středověku byly k dispozici zprvu kameninové, posléze kovové či emailové nádobky na vonné masti. Časem pak přišel skvělý čínský vynález porcelánu. Sklo ale zůstalo na výrobu flakonů až do dneška materiálem číslo jedna.

Jan Pesničák zachránil před zničením stovky originálních, původních kovových forem na voňavkové flakonky a vlastní unikátní sbírku, která nemá sobě rovno v ČR ani zahraničí.
Jan Pesničák zachránil před zničením stovky originálních, původních kovových forem na voňavkové flakonky a vlastní unikátní sbírku, která nemá sobě rovno v ČR ani zahraničí.

Téměř až do 19. století…

„…se parfémy prodávaly v jednotlivých nádobách, a až doma se stáčely do malých parfémových lahviček…“, pokračuje ve výkladu brusič skla Pesničák v roli průvodce svou manufakturou. „Zákazník si mohl v krámě vybrat vůni i lahvičku pro domácí naplnění při jednom nákupu. To ale časem vedlo k tomu, že se ve speciálních voňavkářských obchodech začalo prodávat téměř nepřeberné množství tvarů krásných flakonků, do kterých již však byly vůně plněny u samotného výrobce v továrně. To už je ale historie průmyslové výroby parfémů, kdy flakonky byly základem standardu v počátcích tovární výroby parfémů a dnes se jedná o velký sběratelský obor, kde se aukční ceny pohybují pro laiky nečekaně vysoko.“

Mezi řečí Jan Pesničák poznamenal, že úzce spolupracuje s jednou významnou mezinárodní parfémovou společnosti ve Spojených státech a mj. díky těmto kontaktům 99 % ze své tvorby prodává v USA a Kanadě. Dnes, tak jako tenkrát, jsou parfémové flakonky, především ve Francii, navrhovány se špičkovým vkusem a s mistrovsky řemeslným uměním vybraných návrhářů. Světově známé parfumérské firmy měly a mají převážně své vlastní špičkové návrháře, specialisty na flakonky, nebo i dnes oslovují některé z nezávislých výtvarníků zvučných jmen, kterých je však v tomto odvětví překvapivě málo. Nicméně poptávka tlačí ceny dolů a průmyslově vyráběné flakónky i těch nejpřednějších firem, se nedají srovnat s ručně vyráběnými a jednotlivě broušenými českými flakónky z josefodolské manufaktury firmy Pesničák. Co kus to originál, tak jak se to tady dělalo odjakživa, s pomocí vzácných kovových forem, jichž je Jan Pesničák zároveň i sběratelem  a vlastní jejich velkou unikátní kolekci.

Historické formy na voňavkové flakonky
Historické formy na voňavkové flakonky

Sklářství v Jizerkách

V Jizerských horách se první hutě objevily již v 16. století. Jejich rozvoj se dostavil později, s příchodem 17. a následujících století. Sklárny vyráběly sklíčka pro vitráže i věci denní potřeby – svícny, sklenice, misky a podobné předměty. Časem nabízely i přepychovější sklo barevné. Od 16. století se výrobky též zdobily malováním, zlacením, kováním či rytím neboli řezáním (na povrchu) a broušením (do hloubky).

Krása uranového skla ožívá při osvícení UV trubicí.
Krása uranového skla ožívá při osvícení UV trubicí.

S vývojem výroby a obchodu byla již koncem 18. století jasná dělba práce sklářského řemesla, určující vlastní profese – foukač, malíř, brusič – z nichž naprostá většina pracovala doma na polotovarech dodávaných z hutě. Brusiči potřebovali ke své práci především vodu a tak jejich brusné stolice bývaly povětšinou ve mlýnech, kde platívali nájem. Zde mačkali do kovových forem a brousili surové sklo a polotovary z tehdy fungujících sklářských hutí Pojizeří a Železnobrodska. Bohatší z brusičů se časem stavěli na vlastní nohy a budovali si na potocích své vlastní dílny. Dle dobových pramenů tak tomu bylo i v případě brusiče z Antonínova, neboli Josefova Dolu, kdy si Franz Josef Vater postavil brusírnu  s důmyslným využitím proudící vody, jak můžete vidět v dolním patře sklepa manufaktury Glass Pesničák. Transmise, jež se zde nachází dodnes, a je doslova mimořádnou technickou památkou. Štafetu po brusičské dílně Franze Josefa Vatera později převzal Jan Pesničák, který zde v roce 2015 založil vlastní firmu, jíž je současná společnost Glass Pesničák.

Pesničákův trumf v rukávu

První naše kroky po úvodní přednášce vedou do vzorkovny manufaktury. V regálech vidíme desítky a desítky nejrůznější kousků, od dekorativního skla, přes nejrůznější radůstky, jako jsou kupříkladu globusy, barevná sklíčka, ba i skleněné šperky,  ale i mystické věštecké koule různých velikostí či nejrůznější skleněné plastiky a vázy s unikátními rytinami, až po majstrštyky mistra brusičského – shora vzpomínané parfémové flakonky. Vzhledem k tomu, že se jedná o mistrovskou ruční práci a originály, kterých není mnoho, odpovídají tomu i ceny. Kupříkladu věštecká koule o průměru 40 cm přijde na cca 75 000, malé flakonky stojí 1500, standartní 2000 až 6000 a náročné exklusivní, bohatě broušené kousky zdobené rytinou přijdou dle druhu na 13 000 až 15 000 korun. Divit se tomu nelze, kupříkladu umělecká brusičská práce na váze trvá celý týden. Unikátní je též Pesničákova produkce z tzv. uranového skla. Jeho krásu znali již staří Římané i Čínané.

Unikátní uranové sklo se zrodilo v Čechách!
Unikátní uranové sklo se zrodilo v Čechách!

„V Evropě pochází první zmínky o skle, zbarveném příměsemi sloučenin, nejlépe smoloncem, z roku 1834,“ informuje nás Jan Pesničák, který mezi řečí bere do ruky světelnou trubici s UV světlem a klade ji ke čtveřici plastik ledních medvědů. „Původně foukané, pak i lisované sklo si záhy získalo své obdivovatele díky jedinečné vlastnosti – schopnosti fluoreskovat. No jen se podívejte, jak září…“
Na důkaz svých slov brusič přiložil tmavěmodrou zářivku nad kvarteto huňáčů, ti náhle připomínají žlutou neonovou reklamu. Neuvěřitelně efektní úkaz! Ale uran, uran je, přece jen uran…
„Radioaktivita, která se stala uměním,“ usmívá se Pesničák v roli kouzelníka. „To je tedy uranové sklo. Při patřičném nasvícení, jak jste právě viděli, fluoreskuje, nebo rovnou mění barvu. Jeho název nám sice může evokovat nebezpečnou reakci, ale bez obav, předměty, zhotovené z uranového skla jsou naprosto bezpečné!“86_dreaming-girl
Není v této souvislosti bez zajímavosti fakt, že první kroky v letech 1834 a dalších, které vedly k vývoji těch nejkrásnějších skleněných předmětů (unikátní palety čtyř barevných odstínů – zelená, žlutá, hnědá a růžová), byly učiněny v jižních a severních Čechách!
Po více jak sto letech na to navázal Jaroslav Pesničák v roce 1995 a postupem času kromě jiných lidí zaměstnal také své rodiče a bratra Jana. V novodobé tradici zušlechťování skla pak pokračuje Jan Pesničák po svém osamostatnění v roce 2015.

Za brusičskou stolicí

Jan Pesničák (nar. 1973 v Jablonci nad Nisou) je vyučeným nástrojařem. V žilách mu ale koluje dědova krev, který byl též brusičem. Jelikož to prý není od strojařiny k broušení skla nijak profesně daleko, vnuk se chytl drápkem ve firmě, založené bratrem. U brusičského uměleckého řemesla již zůstal. A dnes se jeho firma GLASS PESNIČÁK specializuje na výrobu broušeného, pískovaného a rytého skla. Hlavním produktem, mimo již námi představeného uranového skla, jsou tedy jeho parfémové flakóny, vyráběné v Jizerských horách koncem 19. a začátkem 20. století. Zdejší sklářská historie je jeho koníčkem. A tak se návštěvník brusírny při turistické exkurzi nejenom na vlastní oči podívá, jak se takové umělecké dílo rodí a co vše vyžaduje, od nákresu až po poslední vryp či brus, ale rozšíří si i vědomosti o tomto specifickém výrobním odvětví, které kupříkladu v roce 1900 patřilo ke třem základním exportům do zahraničí z Čech, vedle potravin a textilu.
„Naše sklářství ve dvacátém století zasáhly dvě historické rány. První byla po osmačtyřicátém, kdy došlo ke znárodňování a převádění malých hutí do velkých státních podniků. Druhá, zdá se ještě větší, po listopadu devětaosmdesát, kdy spousta skláren byla po špatných privatizacích zavřena a dokonce i zničena. Nemohl jsem tenkrát pochopit, jak se mohou likvidovat archivy, historické vzorkovníky a dokonce i dobové, nesmírně vzácné a cenné, stále použitelné náčiní, jako třeba kovové flakonové formy. To nebyla neúcta k řemeslu, ale doslova vandalismus. Po vzniku naší firmy jsem jezdil po našem kraji, kde se dalo, a zachraňoval, co se dalo. Třeba i zpětným výkupem z bazarů a sběren, kam nové náčelnictvo vozilo i unikátní kousky jako sběr železa…“
Dnes vlastní tento nadšenec unikátní, obrovskou sbírku mačkacích kleští a nejrůznějších kovových forem, ve kterých se rodily parfémové flakonky od konce 19. století. Zatím leží na nejrůznějších hromadách a čekají na roztřídění i adjustování do expoziční podoby, což je ale pouhou otázkou času, neboť letitá brusírna sama je před rekonstrukcí. Poté zde bude i důstojné místo pro sbírkové předměty.68_naked-fountain
Čtyři stovky flakonkových vzorků

Dnes a denně usedá Jan Pesničák za brusičskou stolici a podle nákresů při mravenčí, detailní práci zapomíná na celý svět. Pomalu a s rozvahou, neboť spěch není dobrý rádce při této jemné prácičce, mu z dodaného polotovaru, jen na první pohled neforemného kusu skla, roste malé umělecké dílo. Do flakónu a zátky brousí předlisované tvary (tzv. protahovačka). Spolupracuje s několika dalšími zručnými lidmi, kteří na vybraných speciálních kusech zanechávají kus svého umění.
„Rád bych v této souvislosti zmínil zejména talentovanou Martinu Kosinovou, která zdobí moje výrobky (zejména zátky flakonů) nádhernou rytinou. Jedná se o operaci, kde jsou drobnými kotoučky do skla vyrývané ornamenty do hloubky skleněné hmoty. Uplyne nějakých 30 hodin soustředěné práce této umělkyně a na nás náhle mává krásný dívčí akt. Dále bych zmínil jejího manžela a mého kamaráda Aleše Kosinu, který zase disponuje jinou technikou zdobení skla. Touto technikou je plastické pískování. Tímto způsobem se do skla vytvářejí postavy, květiny a vše ostatní co vás napadne…,“ vysvětluje nám Jan Pesničák.
Při práci je plně soustředěný, což je základ jeho práce a není se co divit, stačí použít větší tlak, než je třeba a dílo je pokažené. I proto ho při krátké chvíli ukázky mechanické práce pozorujeme se zatajeným dechem…
Většinu zakázek dělá tento talentovaný mistr brusičský se smyslem pro výtvarné umění na základě přání a objednávek zákazníků. Má ale i svou vlastní tvorbu, při níž dává průchod vlastním nápadům, které si předem navrhuje na papír. Tak jako při spolupráci s Českou mincovnou, se kterou čas od času spolupracuje na nejrůznějších medailích, či investičních nebo sběratelských mincích.

Na závěr kus dobrodružství44_wild-roses

Téměř hodinová exkurze v jedinečné specializované manufaktuře končí prohlídkou unikátní technické památky – hlubokých sklepních prostor s mechanickým srdcem této brusírny skla. Pro sestup úzkým sklepním schodištěm nedoporučujeme turistkám sukně, také je nutné počítat s nějakou tou pavučinou, což zvyšuje autentičnost staletých prostor. Po prohlídce prastarých mechanismů, celkem 14 strojů – původní transmise s litinovými koly pro rozvod plochých kožených řemenů, sloužících k pohonů brusů o patro výše, musíme vyjádřit obdiv k tehdejšímu stavitelskému umění. Dnes již Jan Pesničák ale své stroje pohání proudem elektrickým, na rozdíl od tehdejšího brusiče Vatera, který se rozhodl zadarmo pohánět svou malou fabričku vodním proudem, který fikaně spoutal ve svém speciálně stavěném sklepě.

Křišťálové údolí a Glass Pesničák

Již třetím rokem běží projekt populárního turistického programu Libereckého kraje, lákající návštěvníky z domova i zahraničí k netradičním výletům po stopách severočeských sklářů. Mezi spolupracujícími subjekty je i firma pana Pesničáka, o čemž ostatně hovoří i poutač na brusírně vyvážející tradiční a vpravdě unikátní výrobky českého skla do celého světa. Ať už zdobí svou krásou toaletní stolky dam nebo skrývají i vůni jejich oblíbených parfémů. Návštěvu v Glass Pesničák před krátkým časem turistům doporučovala Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje těmito slovy:
„Dříve bylo i u nás běžné kupovat vůně stáčené. Stále je takto možné nakupovat například v parfumerských firmách ve Francii nebo v Orientě, také v České republice se někteří malí výrobci k takovému prodeji vrací. Právě na tyto vůně jsou určeny flakóny od pana Pesničáka. Každá dáma může mít doma opravdový originál…“

Z připravované knihy Po stopách českých, moravských a slovenských sklářů

Ivan Černý
Foto Milena Městecká a Glass Pesničák

 

 

 

 

Populární články

Související články

Knihy

Zcela výjimečná literatura

Na knihkupeckých pultech se v pyramidách překladového balastu jako příslovečný diamant v hoře hlušiny...

Cestování

Pozvánka do nejsevernějších Čech

Národní park České Švýcarsko je nejmladším z kvarteta NP České republiky. Hlavním...

Vše o cestování na výstavě v Letňanech 15.-17.3. 2024
CestováníLifestyleRelaxSoutěžZaujalo vás

Cestování všemi způsoby

Baví vás cestování v karavanu nebo toužíte plout na lodi kolem světa nebo...

CestováníKulturaVýstavyZaujalo vás

Kam budeme letos cestovat?

Již za pár dní vedou veletrhy HOLIDAY WORLD & REGION WORLD trendy...