Publicista, věnující se především válečné a poválečné historii obou světových válek v severních Čechách z Nové Boru, vstoupil do literatury v roce 2019, kdy mu vyšla kniha Rumburská vzpoura a její druhý život. V současné době Josef Doškář dokončil zpracování kauzy, která posledních pět let silně vzedmula hladinu veřejného mínění. Jedná se o osud nacistického pomníku u rozhledny Štěpánka v katastru obce Kořenov, který byl českými vlastenci stržen v roce 1945 a ilegálně instalovaný zpět na místo v roce 2011, aby se stal tajným místem vzpomínkových setkávání příhraničních neonacistů. V současnosti je opět rozvalen.
Josef Doškář (nar. 1943) v Dobrovici na Mladoboleslavsku, mládí však prožil v Dolním Bousově. Je letitý členem a předsedou Jednoty Československé obce legionářské v severočeském Novém Boru, kam ho přivedla láska ke sklu, což bylo jeho celoživotní profesí. Jeho otec, Josef starší, na základě sokolské mobilizace v roce 1919 které se zúčastnil jako sedmnáctiletý voják. Zúčastnil se maďarsko-československé války o Slovensko.
Za druhé světové války se Josef Doškář starší zapojil do protinacistického odboje a v roce 1944 byl zatčen gestapem a následně vězněn v policejní věznici pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti. Dožil se sice osvobození, ale vzápětí zemřel na tyfus. To vše silně ovlivnilo nejenom názorový postoj, ale i badatelský vývoj jeho syna, amatérského historika, jenž byl civilním povoláním sklářský technolog.
Začalo mu vadit postupné zkreslování dějin
Josef Doškář dlouhodobě žije a tvoří v nejsevernějších severních Čechách, kde se v třicátých letech minulého století začalo hrotit dávné soužití Němců a Čechů, obývajících tento cíp naší země od pradávna. Z Nového Boru to totiž není až tak daleko do Liberce, kde koncem třicátých let minulého století zvedal k nacistickému pozdravu Konrád Henlein a nepřestával volat po návratu a začlenění do tzv. Třetí říše. S nadšením přivítal pád minulého režimu v roce 1989. Postupně ale zjistil, že někteří lidé se snaží zneužit nabité svobody k deformaci některých historických událostí. Josef Doškář takovou snahu takovou snahu objevil nejprve u zprivatizovaného n.p. Našeho vojska, které nedlouho po privatizaci začalo prodávat trika a hrnky s portréty Hitlera. Na tuto nehoráznost podal v roce 2017 trestní oznámení.
Něco podobného objevil i pod rozhlednou Štěpánkou u Kořenova, kde místní občané v roce 2011 nezákonně, tajně pomocí lží a podvodů odhalili žulový symbol Třetí říše, který v roce 1944 slavnostně odhalil Konrad Henlein. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se Josef Doškář začal zajímat o to, jak a co vše skutečně bylo.
Úžasný rejstřík aktivit
Čím začít, abychom na něco nezapomněli? Josef Doškář počítá na prstech obou dlaní – a vzpomíná, jak kupříkladu začal mapovat tzv. pochody smrti, které šly koncem války z nacistických koncentráků přes Nový Bor a Horní Bousov včetně legendárního pochodu Lidických žen z Rawensbrủcku. Zaznamenával je pro další generace ve svých článcích a příspěvcích, též se podílel na instalaci informačních tabulí při jejich trasách.
O tzv. Rumburské vzpouře dokonce napsal Josef Doškář knihu, čím též obnovil její slávu. Dokonce inicioval obnovení jejího pomníku v Boru, který nacisté zničili v roce 1942. Aby toho nebylo dost, jako předseda Jednoty ČsOL Nový Bor vytvořil projekt na obnovení sedmy pomníků T. G. M, které byly zničeny v padesátých letech minulého století. Sháněl prostředky, sochaře, předlohy, dobové snímky a je třeba dodat, že Josef Doškář se zasloužil o vybudování dalších šesti pomníků u škol a náměstí, které nesly jméno T. G. M. V současné době pracuje na životopise svého kmotra armádního generála Josefa Votruby.
Kniha Kříž s křížem, Henlein se vrací
Na knize pracuje prakticky od prosince 2019, kdy se z deníku Právo dozvěděl o tajném nelegálním obnovení žulového symbolu Třetí říše pod rozhlednou Štěpánkou, který v roce 1945 svrhli čeští vlastenci. V březnu 2020 podal na neznámou skupinu, která tento žulový kříž tajně, bez povolení, převážně v noci v roce 2011 odhalila, trestní oznámení. Časem zjistil, že ho obnovila skupina, která si říkala PŘÁTELÉ KŘÍŽE, pod vedením správce rozhledny Štěpánky Jana Staňka.
Josef Doškář brzy potom zjistil, že ihned po tomto obnovení byl tento kříž pro veřejnost záměrně lživě, až do července roku 2019, prezentován jako maltézský kříž, vztyčený na památku padlých německých vojáků v první světové válce, později na paměť padlých vojáků ve druhé světové válce.
Historik Uhlíř tento podvod odhalil
Někdy v roce 2017, nebo 2018 PhDr. Jan Boris Uhlíř při náhodné procházce okolo žulového kříže pod rozhlednou Štěpánkou zjistil, že několik místních občanů ilegální cestou odhalilo nacistický památník jediný svého druhu v České republice. Pro návštěvníky rozhledny byl v knihách a průvodcích záměrně mylně uváděn jako nevinný maltézský kříž na paměť obětí padlých vojáků v I. světové válce. Později tuto informaci upravili a začali záměrně tvrdit, že jde o oběti II. světové války. Doktor Uhlíř zpočátku zastával názor, že žulový kříž musí být okamžitě převezen do muzea.
Pochybení PhDr. Jana B. Uhlíře
PhDr. Jana B. Uhlíř reagoval, stejně jak o badatel Josef Doškář v roce 2020. Na rozdíl od badatele Josefa Doškáře neudělal literární historickou rešerši. Takříkajíc naletěl vlivným místním zastupitelům, kteří byli v jedné osobě i vlivnými místními podnikatel. Jmenovitě Stanislavu Pelcovi a Vlastislavu Plecháčovi. Místo, aby na ně podal trestní oznámení, vyhověl přání obou pánů a po roce jejich proseb a přesvědčování, napsal zdůvodnění, aby se tajně obnovený symbol Třetí říše nemusel stěhovat do muzea. A aby se nikdo neopovážil stěžovat, podepsal se pod toto zdůvodnění jako soudní znalec. Doktor Uhlíř, aniž znal historická fakta, začal podporovat vymyšlenou fikci pánů Pelce, Plecháče, Ing. Fischera a pana Jakouběho.
Tuto historicky nepodloženou fikci vyvrátily Josefem Doškářem zveřejněné články z nacistických válečných novin. Definitivní rozluštění pak přinesl náhodně objevený dopis v litoměřickém archivu v červenci 2025. V dopise Henleinovi nás profesor architekt Roth, specialista na pietní místa, podrobně informuje o nacistickém Háji hrdinů pod rozhlednou Štěpánkou, který nechal vybudovat Okresní tajemník NSDAP okresu Jablonec nad Nisou, Wilhelm Dressler.
Místní obhájci symbolu Třetí říše, na starých informačních tabulích tvrdí dodnes něco jiného. Doškář ve své knize podrobně popisuje i druhé svržení kříže v březnu 2023, včetně snah o jeho další obnově. Při práci na rukopisu oslovil i pamětníky a historiky nejenom z domova, ale i Německa. Publikaci v brzké době vydává Československá obec legionářská. Zasvěcenou předmluvu napsala PhDr. Markéta Pánková, ze které si dovolujeme citovat:
„…autor popisuje krok za krokem neuvěřitelný příběh o nezákonné obnově nacistického kříže v České republice v roce 2011. Stačí připomenout, že byl vytvořen podle Železného kříže se svastikou uprostřed, který Adolf Hitler v roce 1939 prohlásil za oficiální německé vyznamenání Národně socialistické dělnické strany (NSDAP). Čtenář se v publikaci seznámí s historií vzniku žulového kříže a amfiteátru vybudovaného v letech 1943 – 1944 v rámci válečného běsnění nacistů. Kříž byl slavnostně odhalen 22.10 1944 za přítomnosti vůdce sudetských Němců v předválečném Československu Konrada Henleina (1898-1945) a centrálně umístěn v přírodním nacistickém areálu pro školení mládeže. Autor knihy se zabývá snahami a činy soudobých neonacistů, kteří se nesmířili s tím, že čeští vlastenci po osvobození v roce 1945 odstranili. Podařilo se jim tento symbol nacismu znovu vztyčit. Jen někteří lidé proti obnově kříže protestovali, avšak byli umlčováni tvrzením, že jde o údajný symbol smíření…“
Boj proti zlu
K těm, kdo se proti této falzifikaci dějin ozvali, tedy především patří badatel a publicista Josef Doškář, který se nebojí případných problémů a útoků na svou osobu. Jako první, když se dozvěděl, že byl tajně bez povolení obnoven největší nacistický kříž pod rozhlednou Štěpánkou v Krkonoších, podal na viníky žalobu. Oporu má v řadě svých přátel a kolegů, včetně členů Sdružení osvobozených politických vězňů, jehož je členem.
Položme si spolu s ním otázku, co je a co v nedávné době bylo za obnovou onoho inkriminovaného kříže v Jizerských horách. Kdo stojí za lidmi, kteří mají zájem opět obnovit nacistické symboly? Jak je možné, jak se též ptá autorka předmluvy těmito řádky představované knihy doktorka Pánková, že někteří lidé své názory ani neskrývají a sebevědomě přiznávají svůj podíl nezákonné obnově nacistického symbolu? A co na to politologové a novináři, že by neviděli současný nárůst neonacismu a neofašismu v Evropě?
Dokumentační hodnota rukopisu
Publikace je doplněna řadou kopií článků, příslušných dokumentů a fotografií, včetně žulového kříže, jak vypadal původně a jak dnes. Autor ve své knize též cituje vybrané místní politiky, kteří se vyjadřovali k danému tématu. Významné je kupříkladu vyjádření ředitele Vojenského historického ústavu v Praze, brigádního generála Mgr. Aleše Knížka, který oceňuje Doškářův zájem o osud vzpomínaného nacistického pomníku u rozhledny Štěpánka.
Ivan Černý
Foto archiv
