…vyšla na sklonku 2025 v novém pražském vydavatelství OLYMPOS, coby třináctá publikace v řadě. To šťastné číslo předpovídá velký zájem čtenářů, kteří se chtějí zasmát nejenom na Silvestra. Obsáhlá publikace zkušeného zahraničního autora, vyzdobená dobovými ilustracemi, nám totiž představuje až absurdní, natož praktické vynálezy, které především v posledních dvou stoletích spatřily světlo světa. Nevěříte? Věřte a především – čtěte!
Odborník žasne a laik se diví…
…co všechno museli takříkajíc skousnout pracovníci patentových úřadů různých částí světa. A hlavně přiklepnout a schválit nejenom autorství, ale i případnou výrobu takových (ne)smyslů, jako je kupříkladu hromadný holicí strojek pro šest mužů najednou ze str. 51 představované publikace, s vyholením do tří minut s přesností hodinářské ruky. Zbývá nevyřčená otázka, jak to, že se tento praktický vynález v praxi neujal…
Tři sta stran textu, stovka bláznivých nápadů
V úvodu knihy nás její editor a redaktor Jan Steiner seznamuje s důvody vydání této sbírky historických kuriozit, která je důkazem lidské vynalézavosti i pomýlenosti, a ukazuje naší snahu vylepšit si život v mnoha směrech, i když často naprosto zbytečně. Představil nám též autora Anthony Kease, amerického novináře a publicistu z malého městečka v Arizoně, který se léta této záležitosti věnuje na stránkách novin a časopisů, aby nyní jeho Šílené vynálezy Olympus v první knižní podobě vydal.
Publikace s lákavou obálkou z tvůrčí dílny Šárky Kočí Rosolové seznamuje své čtenáře od středověkých válečných kuriozit přes vynálezy století páry až s neuvěřitelnými vynálezy 20. a 21. století, spojené například s elektřinou nebo rozvojem atomové energie, o robotech všeho druhu ani nemluvě.
Co tato sbírka znamená a dokazuje?
Zeptali jsme se při křtu knihy, který byl součástí přátelského vánočního setkání vedení nakladatelství Olympos se dvěma desítkami kmenových spisovatelů a spisovatelek zvučných jmen tohoto vydavatelství. Ředitel Karel Hejna konstatoval, že lidská fantazie je prakticky neomezená, a jen často naráží na mantinely, které jednoduše nejde překročit. A nebo na ty, co jednoduše není nutné překračovat…
Vtipně popisované a komentované živým, čtivým jazykem jdou, jak jsme již shora naznačili, napříč staletími. Začíná se byzantskou Železnou vránou (9.-10. století), posléze následuje Evropa (12.- 18. století), pokračuje Bramadmorův extraktor šípů z Anglie (16. století). Přes kuriozity z Itálie a Francie se pročteme opět k Evropě s Tabákovým klystýrem z 18. století. A tak můžeme pokračovat napříč věky až k našim dvěma stoletím, kdy situace na poli až absurdních vynálezů graduje.
Hovoří o tom samotné názvy kapitol, z nichž namátkou vybíráme k nalákání čtenářského zájmu:
Stroj na lízání známek (vymyšlen kde jinde než v USA 1906), Helma pro spánek ve vlaku s přísavkou (1914 tamtéž), Ponorka z olejových sudů (Argentina 1915), Naviják špaget (Itálie 1922), Dětská klec (Velká Británie 1930), Monokolo-tank (Německo 1930), Maska na obličej při mytí vlasů (USA 1950), Automatický stroj na jedení melounů (Japonsko 1960), Kravata s vestavěným deštníkem (USA 1980), Ptačí plenka (USA 1999), Systém pro venčení hadů (USA 2002). Seznam nepraktických absurdit pak uzavírá Chytrá vidlička (Francie + Spojené státy americké 2013). Kompletně se však jedná o skvělé čtení, kdy se leckdy nezdržíme ani hlasitého smíchu, ku pobavení okolí.
Pár slov závěrem
Anthony Keas dokázal v rámci své profese cosi neobyčejného. Při psaní pravidelných sloupků se mu podařilo shromáždit galerii skutečně neuvěřitelně bizarních a v mnoha případech až neuvěřitelně šílených vynálezů, jejichž autoři byli většinou vedeni dobrým úmyslem, ale výsledky byly často groteskní, v horším případě naopak výrazně nebezpečné. Ale jak v úvodu knihy říká editor Steiner, tato sbírka historických kuriozit je důkazem lidské vynalézavosti i pomýlenosti. Především však ukazuje snahu lidí vylepšit si život v mnoha směrech za každou cenu, i když často naprosto zbytečně.
Závěrem přidáváme poznatek naší redakce, která vypátrala, že americký novinář Anthony Keas má mimo anglických, především české kořeny. Jeho prapředci totiž žili v tehdejší obci Pilgram, lidově Pejr, odkud z Vysočiny odešli za oceán během velké vystěhovalecké vlny v 19. století. Život takříkajíc píše romány a v této souvislosti s publikací Šílené vynálezy se neodbytně vtírá myšlenka, že jmenované městečko, dnes známé jako Město rekordů a kuriozit s unikátním Muzeem rekordů v tzv. Dolní bráně, by mělo být na svého krajana pyšné, díky tomu co během své novinářské kariéry nashromáždil.
Že by se třeba dostal na český pelhřimovský seznam rekordů? To záleží na agentuře Dobrý den, která od roku 1994 provozuje zmíněné muzeum, které ročně navštíví cca 30 000 domácích i zahraničních zájemců. A že je zde toho spousta k vidění. Mj. nejmenší jezdecká socha T. G. M na světě, umístěná na pelhřimovském náměstí. To ale již bude námět na náš další článek…
Ivan Černý
