Vyznává se slovy Jana Wericha v úžasné dokumentární publikaci galerista, spisovatel a publicista, kunsthistorik Pavel
Šmidrkal. Na téma život a tvorba kumštýře vskutku národního, vynikajícího výtvarného umělce a „hračičky“ Jiřího Trnky, vyšlo v průběhu dlouhých desetiletí mnoho knih. Ta poslední, těmto řádky právě představovaná, však sotva mezi nimi najde konkurenci. Pavel Šmidrkal nám v ní s kolektivem autorů doslova podává plastický obraz Trnkovic rodiny, bez které by sotva Trnka mohl být našim slavným Trnkou…
A co bylo dál?
Vzbuzuje čtenářovu zvědavost podtitulek obálky Mistra Trnky se svými dětmi u vánočního stromečku. Vydejme se tedy společně Pěšinami vzpomínek za Jiřím Trnkou, jak nás láká hned první kapitola reprezentativně vyvedené velkoformátové publikace, která vyšla v minulém roce v jedinečné Pelhřimovské edici výtvarného umění Probuzené palety. Kniha vyšla k nedožitým osmdesátinám Ing. Arch. Jiřího Trnky. Vzpomínky, které „nikdo nepřevlékl a neučesal“, editoroval shora zmíněný Pavel Šmidrkal a Helena Trnková (snacha, rozená Veselá), nám alespoň v obrysech přibližují osobnost Jiřího Trnky (1912 – 1969). S úsměvem na něho vzpomínají obě dcery i syn, snaha a blízká spolupracovnice. Své má co říci i dnes již neméně legendární výtvarník, hudebník, divadelník, a spisovatel Jiří Suchý v kapitole Kdo porazil tu lípu není známo.
Následuje vyznání Moje maminka Helena Chvojková – Trnková i Lávky života Heleny Chvojkové, kapitola Stokrát o Helenině tvorbě z pera grafičky a publicistky Libuše Hubičkové. A na řadě je Pavel Šmidrkal s textem Piliny a nítě o Jiřím Trnkovi, což byl syn Mistra Trnky.
Jan Kozel, ing. arch., pokračuje ve vzpomínku na Trnku kapitolkou Kamarád Jirka, to ale především již nevzpomíná na seniora Trnku, ale juniora, absolventa na ČVUT Fakultu architektury a pozemního stavitelství. Kruh se uzavírá opět textem Pavla Šmidrkala S láskou k látce o snaše Jiřího Trnky Heleně, skvělé textilní výtvarnici a kostymérce Státní opery.
Bohatá fotodokumentace
Milovníky Trnova umění a sběratele uměleckých publikací jistě potěší bohatá paleta jak archivních snímků i současných fotografií, tak i jeho časopiseckých a knižních ilustrací i unikátních ex libris, které Trnka tvořil pro své přátele. V knize nechybí ani jeho obrazy, figurální motivy či figurky, svého času nevržené jako postavičky pro betlém nebo do filmů (Špalíček, Bajaja atd.) Ten přehled hraček, loutek či leporel je obdivuhodný.
A na posledních stránkách úžasné publikace Jiří Trnko, mám tě rád… čtenář vidí, jak se jeho Strom života košatí a zelení portréty vnučky Heleny Trnkové a momentky ze života vnuků Jiřího a Jakuba i pravnuček Heleny Doubravské, Anny a Emmy Trnkové i pravnuků Adama a Mikuláše Trnkovy.
Ivan Černý
