Úvod Kultura Haló, paní Bohunko…
Kultura

Haló, paní Bohunko…

93

Populární pražská AA-gallery výtvarného umění v Domě u Černohorských na Újezdě je známá skvělým výběrem prezentovaných umělců. Na říjen tohoto roku připravila výběr z díla známé malířky a grafičky Bohunky Waageové, které jsme se zeptali na následující…

Svou tvorbu stavíte na imaginaci a fantasii, vždy však v kombinaci s realistickými prvky. Do vašich obrazů se promítají a vzájemně prolínají vesmír, příroda i láska a nejrůznější symboly – kříž, hvězda, vejce, stvoření. Kam si chodíte pro inspiraci?

„Imaginace a fantazie…“ zamýšlí se nad svým dílem umělkyně, “…mně umožňují propojení zdánlivě nesouvislých prvků, kterých jinak nedosáhneme. A umocňují mi náš svět, vesmír a přírodu. V poslední době jsem se zamilovala do stromů, jejichž obrazy na chystané výstavě budou též zastoupeny. Co bychom byli bez nich! Ještě bych ráda zdůraznila, že mám ráda světlo, preferuji ho, moje obrazy jsou světelné a světlo na nich je přímo hmatatelné. Samozřejmě, barvy jsou též důležité. Když maluji, tak se v konečné fázi dostávám přímo do transu. Snažím se o to, aby moje obrazy měly svůj charakter.“

Momentka z návštěvy italského novináře Fabrizio Catalano v ateliéru Bohunky Waageové

Není to tak dlouho, co jste potěšila milovníky výtvarného umění, sběratele i kunsthistoriky letošním, grafickým cyklem Křížová cesta a před pár lety andělským kalendářem. To se psal rok 2021.

„Andělé mne ve snech i v mé práci vlastně provází již pěkných pár let. Jak ráda říkám, doslova mi přiletěli do fotoaparátu. Je to asi 6 let, so jsem si fotila ve Vrtbovské zahradě krásný shluk stromů a keřů, nádherně osvětlených sluncem. Když jsem se podívala na snímky, byla tam silueta anděla. Vím, že je to hra paprsků, ale bylo to přímo zjevení. Křížovou cestu jsem začala kreslit letos na jaře v litografii. Trochu jsem to téma odsouvala, přece jen je to dosti závažné. Tak jsem se konečně odhodlala.  A když jsem dělala poslední barvu, tak jsem dostala zprávu, že mi zemřel partner. Jako bych to dělala pro něho, bylo to přímo symbolické. A myslím si, že vlastně tyto litografie se v něčem ztotožňují se stavem současného světa a ukazují jeho rozpory. „Křížová cesta “je bibliofilie, s 12 grafikami, bude se křtít právě U Černohorských na zmiňované výstavě.“

Jste zručná malířka a skvělá grafička, jak se to při vaší práci v ateliéru rýmuje?

„Jedno souvisí s druhým. Nelze být malířem bez citu pro grafiku a obráceně. Vše je ale především věc talentu, pracovitosti a tvůrčí nápaditosti. Ostatně, talent bez píle je jako rýč bez násady. Obě tvůrčí metody střídám dle inspirace. Je ale pravdou, že grafik mám hodně, neboť dvě desítky let jsem se především věnovala hlubotisku a litografii, v současné době jsem ale hlavně malířka.“

Před krátkým časem jste měla hosty až z kolébky výtvarného kumštu – Itálie.  Zástupci jedné z předních galerií s vámi dělali o vaší tvorbě rozhovor, točili, fotografovali. Odvezli si nějaké věci a má to znamenat další vaší zahraniční výstavu?

„Koncem července jsem měla v mém vinohradském ateliéru vzácnou návštěvu přímo z Říma. Hosty byla galeristka Fatima Lazarte a Fabrizio Catalano, vnuk spisovatele Leonarda Sciascia. Fabricio je publicista, píše především o výtvarném kumštu a má široké propojení s uměleckým světem, především v Itálii. Koncem devadesátých let jsem se zúčastnila výtvarné soutěže, pojmenované po spisovateli L. Sciascia a uspěla jsem. Od té doby o sobě s Fabriziem víme. Máme na sebe mailové adresy a také přes FB. V té době si zakoupil obraz „Jablko“. A právě „Jablko“ uvádí celý devítiminutový dokument, který o mně natočili, který je možné zhlédnout na mém internetovém účtu. Fabrizio prohlásil dojatě: „Na toto setkání jsem čekal 25 let.“  Oba návštěvníci byli především nadšeni Křížovou cestou a tu jsem jim věnovala.  Strávili u mne celé odpoledne, zpovídali mne a fotografovali mé dílo.  Loučili jsme se s příslibem výstavy v Římě, ale o podrobnostech zatím nechci mluvit, abych to nezakřikla.

Vraťme se v závěru k ohlašované pražské výstavě. Na co se máme těšit?

„Výstava se bude jmenovat „Noc, kdy zpívali andělé“ a potrvá od 17.1. do 11.11.2023, zahájí ji skvělá kunsthistorička PhDr. Renata Mužíková, PhDr. která když obrazy viděla, napsala: Obrazy mají vzácné kouzlo věčnosti a přesahu do jiných sfér. Prezentovat budu plátna, z nichž je většina obrazů nových. Téma, jak jsme shora naznačili, imaginace a příroda. Obrazy jsou přímo slunečné. Je to opak toho, k ne vždy příjemnému světu, ve kterém žijeme. Je to můj vysněný svět, asi utopie, která tady nikdy pravděpodobně nebude. Světlo světa na Újezdě spatří i „Křížová cesta“.

Curriculum vitae

Bohunka Waageová se narodila v Ústí nad Labem v roce 1948. Vystudovala SOŠV Václava Hollara v Praze. Je členkou Jednoty umělců výtvarných v Praze a SČUG Hollar. Absolvovala přes stovku autorských výstav a řadu společných. Svými pracemi je zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách v ČR i v zahraničí.

Za rozhovor děkuje Ivan Černý 
Foto archiv umělkyně

Populární články

Související články

CestováníKulturaVýstavyZaujalo vás

Kam budeme letos cestovat?

Již za pár dní vedou veletrhy HOLIDAY WORLD & REGION WORLD trendy...

Pázdniny na|Zanzibaru nemají chybu
CestováníKulturaZaujalo vás

Dva týdny prázdnin na Zanzibaru

Když přistanete na letišti na Zanzibaru, projdete další kontrolou zavazadel a teprve...

HodinkyKultura

Výstava hodinek na pražském Žofíně 20.-21. října

Hodinky jsou pro mnoho mužů jediným krášlícím prvkem. Můžeme k nim ještě počítat...

Kultura

Beyond Vibrations – neobyčejný balet Národního divadla

Máte rádi balet? Chodíte často do divadla? Máte nyní neobyčejnou možnost vidět...