Dvě desítky zdařilých olejomaleb roztleskaly při vernisáži třiadvacátého června hosty výstavních prostor Státního okresního archivu v ulici Pod Vrchem. Talentovaného umělce milovníkům výtvarného umění v úvodním slovu představil známý mělnický fotograf a znalec Mrázkova díla Jiří Čermák. Jedná se v pořadí již o pátou Mrázovu prezentaci. Před tím vystavoval během let kupříkladu v Litoměřicích, Štětí či v rodné Roudnici nad Labem.
Jak známo, královské město Mělník je od středověku centrem vinařství v Čechách. Najdeme ho ve středočeském kraji, tři desítky kilometrů od Prahy, na soutoku Labe s Vltavou. V ulici Pod vrchem je shora zmiňovaný okresní archiv s výtvarnou síní. Hezkou řeč zde měla během úvodního představení mistrova díla maminka, která jej vždy v lásce k výtvarnému kumštu podporovala – na rozdíl od přísného otce, který si přál, aby syn měl “seriózní“ zaměstnání. Proto z Aleše chtěl mít strojaře a nebyl nadšen synovým přáním jít na uměleckou školu. Osud ale rozhodl jinak.
Životní cesta severočeskému krajináře
Aleš Mrázek se narodil 1. dubna 1978 v Roudnici nad Labem. Vystudoval SUPŠS v Kamenickém Šenově obor rytec skla. Svého času pracoval ve vitrážnické dílně v Bakově nad Jizerou. Dlouhodobě je jeho život spojen s výtvarným uměním, historií a literaturou, což je korunováno jeho autorskými počiny. Především se cítí být krajinářem, postavy a portréty mu však jdou stejně dokonale, jak svědčí řada jeho vydaných historických komiksů pro děti a mládež.
K výtvarnému umění a vlastní tvorbě ho přivedl o sedm let starší bratr Jan. Společně se chlapci bavili kreslením a malováním seriálů po inspirativní četbě populárního Čtyřlístku. Malba však Aleše zaujala natolik, že začal navštěvovat galerie, aby přišel jak na to při vlastní tvorbě. Zvláště se mu líbil impresionismus a jeho velkým malířským vzorem byl Antonín Slavíček. Na jeho obraz Slunce v lese se kupříkladu opakovaně chodil dívat do roudnické galerie. A maloval a maloval. Snažil se dostat na Akademii výtvarného umění v Praze obor malba, též na UMPRUM, pro velký zájem se ale i přes svůj výrazný talent mezi studenty nedostal. To nevadilo, aby časem neměl několik autorských výstav krajinářských olejomaleb.
Dá se říci, že od roku 2010 se ale více než malování v plenéru věnuje tvorbě historických komiksů, které píše a kreslí. Na práci s paletou a štětci však Aleš Mrázek nezanevřel, jak se můžeme přesvědčit v teto čas v Mělníce..
Historie ho zajímá od dětství
Jan Hus i Jan Amos Komenský, a další velké postavy našich dějin a s nimi související události znal z hodin dějepisu, ty však nemohly zvídavého chlapce uspokojit. K výraznému posunu ve studiu historie přispěl velký životní krok Aleše, který ačkoliv vyrůstal v ateistické rodině, našel v roce 1993 vlastní cestu ke křesťanství. Nechal se ve svých patnácti letech pokřtít a začal se orientovat v církevní problematice včetně protestanství i katolicismu. V roce 2007 poprvé navštívil Suchdol nad Odrou a objevil mimořádné muzeum věnované Moravským bratřím. Do té doby o nich prakticky nic nevěděl. Téma ho mimořádně zaujalo a tak začal studovat dějiny Jednotky bratrské, hlavně vliv J. A. Komenského, Kristiána Davida a dalších představitelů. Stal se pravidelným návštěvníkem muzea v Suchdole nad Odrou. Opakovaně navštívil i Herrnhut a místní muzeum a před časem se Aleš Mrázek stal aktivním členem historicko-vlastivědného spolku Moravian.
Do Moravanů se doslova zamiloval
Expozice muzea, ať již o misijních stanicích na šesti kontinentech světa, či výstavy věnované osobnostem Jednoty a Davidu Zeisbergerovi Aleše Mrázka ohromily. V Suchdole se při svých výjezdech seznámil s úžasným mužem, dokonale znalým historie Moravských bratří, Danielem Říčanem. Známého badatele nadšení a zájem o věc u mladého muže potěšilo a časem se stal Aleš Mrázek platným členem historicko-vlastivědného spolu Moravian, který pořádá pravidelné mezinárodní konference. Velká část inspirace na řadě Mrázkových komiksových sešitů tedy vznikla právě zde. S panem Říčanem spisovatel a malíř mj. konzultoval i svou současnou práci na historickém komiksu Ve jménu Beránka, který pojednává příběh o vzniku a působení Jednoty bratrské, včetně založení městečka Herrnhut v roce 1722.
K tomu nám autor řekl:
„Už mi chybí jen pár stran příběhu, který bude končit památnou Večeří Páně roku 1727, kdy přišlo do Ochranova tzv. vylití Ducha svatého, což mělo za následek onen úžasný projekt misii do celého světa. Bratři neodcházeli dobrovolně, většinou museli hledat jiný domov, jímž se paradoxně stal celý svět.“
Po Mělníce Praha
Jak jsme shora naznačili, letní Mrázkova výstava zdařilých olejomaleb námětově nejenom ze severních Čech se koná od 23.6 do 16.10 tohoto roku. V posledních třech letech vzniklo nejvíce jeho obrazů z Podřipska, ale i z dalších míst naší krásné země. Po té bude přemístěna do centra Prahy, kde obrazy líbezné krajiny vystaví do konce roku v ulici Politických vězňů Galerie Jaskmanický. Během vernisáže se zde bude konat beseda autora se sběrateli výtvarného umění i několik komentovaných prohlídek. To ale již bude námět na další článek.
Ivan Černý Foto Jiří Čermák a archiv
