Energii vydáváme neustále, i mrknutí oka nás stojí energii. Bohužel mrkání nám nepomůže spotřebovat veškerou energii, kterou získáme z jídla. Největší potíž je v tom, že energie vydáváme stále méně a méně. Tím, že se náš život zjednodušuje (doprava auty, sedavá zaměstnání, velká nákupní centra, nedostatek času na sportovní aktivity apod.), příjem energie vysoce převyšuje výdej. To vede zákonitě k tloustnutí a následně i obezitě.
Přestože se zdá, že za nadváhu a obezitu může především strava, kterou jíme, nemusí tomu tak být vždy. Naši hmotnost významně ovlivňuje i množství pohybu, resp. s tím spojený energetický výdej. Nejedná se ale pouze o pohyb, který je nejvíce vidět (cvičení apod.), ale i ten, který probíhá nezávisle na naší vůli – tzv. bazální výdej. Ten představuje cca 70 % celkového denního energetického výdeje.
Naše současné životní podmínky nám umožňují nebo nás přímo vybízejí k tomu, abychom se méně hýbali. Schopnost adaptovat se na tzv. „špatné časy“ (období nedostatku potravy, hladomoru apod.) našim předkům sice umožnila přežít zlé časy, ale současně v dnešní době hojnosti se jeví tato dříve genetická výhoda spíše jako nevýhoda. Schopnost střádat energii ve formě tukových zásob bez období, kdy se tyto zásoby spotřebují, se ukazuje jako nevýhodná. S rostoucím obsahem tuku v organismu je spojen vyšší výskyt řady onemocnění jako např. vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu atd.
Pokud dojde náhle k omezení příjmu potravy, velmi brzy (řádově do týdnů a měsíců) se organismus adaptuje na nízký energetický příjem snížením bazálního výdeje, a dieta se stává neúčinnou. Tento proces se startuje vždy když redukční dieta není doprovázená zvýšenou pohybovou aktivitou. Efekt samotné redukční diety může přetrvávat maximálně 3-6 měsíců. Jedinou cestou k zabránění poklesu bazálního výdeje je pravidelná pohybová aktivita, která udržuje potřebnou svalovou tkáň zodpovědnou právě za bazální energetický výdej.
