Jmenuje se Milan Junek (nar. 17. ledna 1976 v Chomutově) a v současnosti žije a tvoří v Teplicích. Jedná se o jednoho z mála cikánských umělců, o kterých se mluví. Vedle houslového mistra Ivana Heráka, prozaičky Ireny Eliášové nebo kupříkladu malíře Pakly Paštiky je Junek romský umělecký fotograf s životním příběhem, který by vydal na napínavý román. Náš však především zajímá jeho kumštýřská kariéra.
Ředitel úctyhodné instituce zvané České centrum fotografie (ČCF), která se již dvacet let zabývá nejenom pořádáním specializovaných výstav, aukcí a publikační činností, ale i vyhledáváním a podporou nových umělců, Dr. Jiří Jaskmanický, je přesvědčen, že takovýto talent, jakým Junek bezesporu je, se rodí jednou za pár desítek let. Po jeho mimořádně
úspěšné prezentaci na souborné výstavě špiček české fotografie Akta Erotika v létě letošního roku, se o jeho dílo začala zajímat i zahraniční média, včetně amerických. Není tudíž žádným tajemstvím, že se chystá v některém z měsíců 2018 dobít New Yorskou fotoscénu. A to pod patronací ČCF, které tohoto autora zastupuje. České centrum fotografie též Junkovi vydalo jako svůj dvaadvacátý knižní počin katalog, který se ihned stal i sběratelskou záležitostí milovníků fotografie.
Začalo to v „decáku“
Jak čteme v úvodním slově katalogu, Milan Junek se obtížně vyrovnával s podmínkami sociálního vyloučení, kterými je jeho rodný kraj na severozápadě Čech proslulý. Svých sedm sourozenců postupně poznal až mnohem později, jelikož dětství i čas dospívání strávil v dětském domově, kam putoval z kojeneckého ústavu. Vyučil se zahradníkem, ale vystřídal řadu dalších profesí. V době, kdy byl bez práce, žil dokonce i nějaký čas na ulici. Jak se říká, že něco špatného je i pro něco dobrého, pobyt v dětském domově ho nejenom naučil základním společenským návykům, řádu i smyslu pro povinnost, ale také tady poprvé přičichl díky fotokroužku k fotografii, která ho již tenkrát začala zajímat a přitahovat.
Šest let na výtvarné scéně
První vážnější fotografické pokusy Milana Junka se však datují okolo roku 2010. Začínal akty v plenéru, kde vypůjčeným aparátem fotografoval své přátele. Muže i ženy v nejrůznějších stylizovaných polohách. Jako dítě své doby je záhy, v touze po ohlasu na své práce, začal uveřejňovat na sociální síti. Na internetu ihned zvedly stavidla zájmu veřejnosti, kterou zaujal netradiční Junkův pohled i hra stínů a kontur. Zájem známých i neznámých lidí se časem změnil v objednávky. Někdo chtěl zvěčnit přítele nebo přítelkyni, jiní potřebovali netradiční snímek ze svatby či jiné společenské události a z koníčka či záliby se postupně začala stávat „živnost“ a Milan Junek je dnes fotografem na volné noze. Objednávky se jen hrnuly, a mezi řadovými objekty se objevily kupříkladu i osobnosti ze světa sporu, jakými je kupříkladu kulturistický mistr ČR Lukáš Brunclík, nebo populární gladiátor, šestinásobný vicemistr ČR v řeckořímském zápase Pavel Simandl, dnes bojující holými pěstmi v kleci. A tak vznikají snímky, před kterými smekají i znalci fotografie. Junkovou předností je originální vidění, kdy má takříkajíc oko od boha, cit pro kontrast a smysl pro aranžmá. Sám o sobě tvrdí, že je „fotograf bez ateliéru“, neboť zásadně tvoří v přírodě.
Mistr sociální fotografie
Samostatnou kapitolou jeho tvorby je sociální fotografie z romského prostředí. Jako „cigán“, jak o sobě bez rozpaků říká, se mezi svými cítí jako doma. Také mu cikáni nedělají při fotografování problémy, jak by pravděpodobně činili jiným, takže se brzy můžeme těšit na výstavu s neotřelými dokumenty doby.
Internetový ohlas na jeho ženské i mužské akty, portréty, i žánrové snímky je mu velkou pobídkou v práci s ujištěním, že kráčí ve své tvorbě tou nejsprávnější cestou. Zbývá dodat, že fotografie autodidakta Milana Junka jsou zásadně digitální (neb se píše rok
2016) a autorsky následně upravovány a dotvářeny. Jeho snímky jsou publikovány v našich i zahraničních časopisech, zájem dokonce projevil o jeho umělecké práce i prestižní magazín Art America. A po šesti letech jeho tvorby je již najdeme v řadě domácích i zahraničních sbírek.
P.S.
Pro milovníky happy endů. V současnosti bydlí a žije Milan Junek u své matky, se kterou ho osud rozdělil krátce po jeho narození. To už je ale na jiné povídání…
Ivan Černý
Foto: Milan Junek
