Úvod Téma dne Těžké časy našich sklářů gradují
Téma dneUmění

Těžké časy našich sklářů gradují

46

Málokteré umělecké řemeslo je v posledních letech tak zkoušené, jako je sklářství. První rány přinesla americká embarga, zakazující obchod s Iránem, Ruskem a dalšími do té doby tradičními obchodními partnery z řady zemí Blízkého východu, následovala vlna covidové pandemie a nyní dramaticky se zvyšující ceny energií, na kterých jsou skláři naprosto závislí.

Jan Machálek: Bohužel jsme nuceni pracovat na 50 % původní kapacity…

Jak české hutě přežívají, do jaké míry jim finančně či jinak pomáhá stát, musí propouštět své zaměstnance, vyrábí a prodávají vůbec? Pokud prodávají, tak ale jak?
Pro odpovědi na řadu otázek jsme si zajeli do Velkého Oseku na rozhraní Poděbradska a Kolínska, kde téměř 30 let vyrábí malá sklárna rodiny Machálkových.

Artcristal Bohemia

Jmenovaná sklárna vyrábí české ručně tvarované dekorační sklo. V jejím sortimentu jsou kupříkladu originální barevné kolekce hutních váz, zvířátek a těžítek nejrůznějších tvarů a velikostí. V časech prosperity tato rodinná firma zaměstnávala tři desítky zručných pracovníků ve sklářském oboru a obhospodařovala vlastní moderní výrobní areál.

Naše první otázka k zakladateli firmy, inženýru Janu Machálkovi, zní:

Vaší doposud úspěšnou sklárnu jste dlouhodobě a cílevědomě budovali doma i v zahraničí. Co vše to vyžadovalo?

„Jít za svým snem, poslouchat nejen své srdce ale také rozum, naslouchat druhým, umět se včas rozhodnout. Hlavně také pořád „učit se, učit se, učit se“. Rodinná firma není vaše zaměstnání, je to další člen vaší rodiny, pro kterého máte vždy čas a pochopení. Zaměstnanec může měnit zaměstnavatele, vy ne, vy jste zaměstnavatel.
Lidé neřeknou, ta sklárna, řeknou Machálkovi, protože to jste vy s rodinou. Za nikoho se neschováte. Když to vše pochopíte, otevírají se vám dveře do světa.“

Jak zasáhl covid a následně energetická krize firmu, která ještě nedávno nabízela své výrobky v téměř sedmi stech prodejnách uměleckých předmětů, od Evropy přes Asii až za moře a oceány, včetně legendárního Murána nebo cen pro US Open a PGA Tour?

„Na mezinárodním frankfurtském veletrhu skla Ambiente v únoru roku 2020 už byly první náznaky od našich partnerů ze zahraničí, že začíná obrovský průšvih. Přivezli jsme cca 10 % zakázek, mnoho výrobců a obchodníků již nepřijelo. Postupně se začínalo omezovat cestování, začaly se zavírat obchody a začali umírat lidé. Prodej našich výrobků se během pár týdnů zastavil po celé zeměkouli. Pokud člověk naslouchá a odhodí růžové brýle, musí se umět rozhodnout. V pátek 3. dubna 2020 jsme vypnuli pece. Bylo to jako vážná nemoc člena rodiny, kterého lékaři uvedli do umělého spánku a vy nevíte, co bude dál.“

Byli jste nuceni propustit všechny zaměstnance, co to pro ně i vás znamenalo?

„Představte si, že s někým pracujete téměř od začátku firmy. Prožili jste spolu dobré i zlé, oni často pomohli vám, vy zase jim. Mnoho z nich nejsou zaměstnanci podle zákoníku práce, jsou to členové naší velké rodiny. Až na pár výjimek jsem za celou dobu existence firmy nikomu neřekl, ať z firmy odejde. A teď jsem musel říci všem, nemám pro vás práci, musím vás propustit. Pokud se situace urovná, budu rád, když se vrátíte. To bylo bohužel vše, co jsem mohl v této chvíli udělat.“

Jaká jste našli náhradní řešení ke zvládnutí celé krize?

„Bylo potřeba vše promyslet, stanovit novou strategii, začít prakticky od začátku. Zde jsem si vzpomněl na slova Tomáše Bati, který mi jednou řekl „Když máš les, vyráběj nábytek a ten prodávej ve svých obchodech“. Zavřené kamenné obchody musely nahradit virtuální. A tak jsme začali budovat e-shop. Jiný, jako vždy jsem dělal vše po svém. Syn, který ve sklárně vyrostl a svá studia zaměřil na obor skla, se pustil místo sklářiny do práce IT, pomohli přátelé, ale hlavně se musel vše naučit. Dnes již náš
e-shop prodává po celém světě.“

Dostalo se vám nějaké finanční pomoci či dotace od státu?

„Od začátku podnikání jsem spoléhal sám na sebe, firma nikdy neměla žádné dotace, na vše jsme si vydělali. Tak tomu je i v této době, kdy musíme hodně šetřit. Žádná dotace není zadarmo, jednomu sebere, aby druhému dala. Při jedné finanční kontrole mi bylo důrazně řečeno, že tu jsme (firmy) proto, abychom zejména maximalizovali zisk. Pokud to je opravdu jen o tom, tak jsou ztráty obrovské.
Bez peněz to nejde, ale nejsou vše. My se snažíme dělat věci s radostí pro radost druhých.“

Momentka ze sklářské dílny v Oseku, kde v současné době oheň hoří pouze v jedné z podnikových pecí

Jak velké jste měli skladové zásoby a jak dlouho jste byli schopni tuto nebývalou krizi zvládnout?

„Zásoby jsme si před odstavením výroby udělali dost velké, ale něco přeci jenom postupně začalo docházet. Tak jsme se dohodli a v říjnu 2021 roztopili jednu sklářskou pec. Vyráběli jsme jednou za 2 týdny o víkendu. V dubnu 2022 jsme opět několik sklářů vzali do práce a nyní pracujeme na cca 50% původní kapacity. O zakázky není nouze, ale v současné nestabilní situaci je pro nás velkým rizikem přijmout více zaměstnanců. K tomu se přidávají další problémy se surovinami, kdy nevíte, zda budou, a když budou, jaká bude jejich cena. Za této situace je nesmírně těžké kalkulovat ceny. Ve sklářské peci nejde topit jako v kamnech. Roztopit pec trvá 2-3 týdny a potom jede pořád. Náklady jsou veliké, zisk z výroby téměř nulový, ale hlavně nám jde o to, neztratit naše zákazníky. Tím, že firma nemá žádné dluhy, podniká ve svém a práce je pro nás koníčkem, doufám, že krizi společně zvládneme“.

Média klamou, když v současnosti hlásají, že ceny plynu na burze jdou dolů. Na druhé straně se totiž zvýšily tranzitní poplatky z LNG terminálů a ty jsou mnohonásobně vyšší, než kdyby se bral plyn z Ruska. Můžete vyčíslit ztráty vaší rodinné společnosti, zaviněné zdražování energií a dalšími jmenovanými negativními faktory?

„Energie a jejich ceny je kapitola sama pro sebe. Cenu určuje neviditelná ruka trhu, ale je to vždy dobře? Existují určité strategické komodity, jejichž ceny by se asi měly částečně regulovat, aby se nezhroutil trh. Na jedné straně jsou lidé a firmy v likvidační situaci, na druhé straně jsou firmy s neskutečnými zisky (např. ČEZ). Kalkulaci nahradila spekulace pod záštitou politiků. Nikomu nic nezávidím, ale podle mě je něco špatně.“

Vidíte nějaké světélko na konci příslovečného tunelu?

„Když opadla covidová krize, objevilo se malé světélko. Následně však přišlo drastické zdražení energií, nejrůznější embarga, sankce, omezení a válka na Ukrajině. Vše bylo opět postaveno na hlavu. Nastala nová forma celosvětové války, vydírání, lhaní, vraždění. Podívejme se kolem sebe, jak se chováme, jak se nám změnily hodnoty. Pokud to vše odezní, bude mnoho lidí, se kterými si už nikdy ruku nepodám. A naopak, mnohých si budu nesmírně vážit za to, co vše udělali pro ostatní v nouzi.“

Máte nějakou dobrou radu pro stejně postižené kolegy?

„Podnikání není politika, za svoje rozhodnutí nezískáte ani neztratíte žádné body. Ať už se v současné době rozhodnete jakkoli, udělejte to tak, abyste se jednou mohli s čistým svědomím ohlédnout zpět.“

Závěrem: Každému nám čas měří stejně a najednou je tady důchodový věk. Navíc připočítejme všechny jmenované problémy, které vaše podnikání náramně dusí. Neuvažujete o prodeji firmy?

„Někdy si připadám, že do toho dnešního světa už nepatřím. Prodat rodinnou firmu, to je jako prodat dítě, které jste vychoval. Je to samozřejmě nadsázka, ale ne každému se poštěstí mít pokračovatele, který na sebe převezme velké břímě odpovědnosti. Náš syn Jan vyrůstal v rodině, kde sklárna byla a je její součástí. Nikdy jsem mu neříkal, co musí v životě dělat. Rozhodl se sám, a o to více si toho vážím. Po základní škole nastoupil na Střední školu uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, obor technologie skla. Poté pokračoval na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor sklo a keramika. Již během studií mi pomáhal zejména s technologií, kterou se naučil díky dvěma skvělým učitelům. Na střední škole to byla paní Doležalová, na vysoké pan Rada. Nerozdělujeme si funkce. Jsme tým, kde každý věří tomu druhému. Nejdříve pomáhal syn mě a občas nás ve firmě zastupoval, když jsme byli třeba na dovolené. Později jsme pracovali společně a nyní začínám pomalu pomáhat já jemu. Každý jsme do firmy přinesli něco nového. Já mj. znalosti obchodu a ekonomie, on posunul firmu k novým technologiím. Opět jsem se musel učit, abych s ním mohl držet krok, a společně jsme připraveni, rvát se s nástrahami života dál…“

Za rozhovor děkuje Ivan Černý

Foto archiv
Foto v záhlaví: Sklo se značkou Artcrystal Bohemia

Populární články

Související články

Umění

Šípkova čínská karta

Bylo to právě osm let, kdy třináctého února roku 2016 zemřel světoznámý...

UměníVýstavy

Od října do října

O stejnojmenné výstavní šňůře přední české výtvarnice Bohunky Waageové jsme se společně...

KnihyUmění

Za psacím stolem s Karlem Sýsem

Jmenovaný umělec, se kterým jsme před krátkým časem hovořili, patří mezi nejlepší...

Umění

Alfons Mucha – nehynoucí inspirace

Slavný český malíř, grafik a designér období secese (nar. 1860, zem. 1939)...