S chlebem a slaninou, šlapeme krajinou…zpívá se v jedné z trempských písniček takříkajíc do kroku. Rádi bychom v této souvislosti dodali – a s knižním průvodcem v ruce. Do nastávající turistické sezony máme jedinečný tip. Což takhle vydat se po stopách starých Slovanů s vynikajícím paperbackem Vratislava Košťála, který po dlouhé době vyplnil mezeru v knižních tipech na výlety, věnovaných Horní Lužici. A to před krátkým časem vydaným v pražském legendárním sportovním a turistickém Nakladatelství Olympia.
Historický exkurz
Nejprve si osvěžme paměť, přátelé. Severní Čechy vrcholí hřebeny hor, nazývanými Lužickými. Právě tento region je historicky spjat s vývojem zemí Koruny české, mezi které s těsně sousedící Horní Lužicí, po několik staletí patřil.
Původní pojmenování Lužice pochází od stejnojmenného západoslovanského kmene, který ale původně osídlil sousední Dolní Lužici, prostoupenou četnými močály a slepými rameny řeky Sprévy. Právě tyto mokrořady daly vzniknout slovům „louže“ či „loužička“, stejně jako lužním lesům. Horní Lužice, na rozdíl od Dolní, odpradávna nesla pojmenování Milsko nebo Miličansko, podle slovanského kmene Milčanů, kteří se zde kdysi usídlili.
Svůj přívlastek Horní země získala asi v roce 1410 a to podle své polohy ve vyšší nadmořské výšce, kterou prostupuje směrem k severu od české hraniční čáry, aby se odlišila od severněji a níže položené Dolní Lužice. Její povrch je zalesněný a zbrázděný horstvy s pískovcovými skalními útvary i celými skalními městy.
Převážnou část historické Horní Lužice se dnes rozkládá v sousedním Sasku a necelá třetina jejího území zasahuje do nejzápadnějšího Polska.
Kulturně-historický průvodce
Většina turistů se po návštěvě Národního parku České Švýcarsko vydá ještě na výlet za naše hranice do líbezného historického města Žitava a na hrad Budyšín, vystavěný císařem Karlem IV. Horní Lužice však nabízí mnohem více cílů na báječnou poznávací i rekreační dovolenou či prázdninové putování s celou rodinkou, což ocení především děti.
Představovaného knižního průvodce Vratislava Košťála je dobré mít vždy na cestě po Lužici u sebe. Je to totiž více než jen běžná turistická rukojeť, ale i čtivě popsaná historie tohoto koutu světa, ke kterému mají naši spoluobčané mimořádně vřelé vztahy.
Tři stra třicet stran informací
Publikace zaujme jak nápaditou obálkou, tak i heraldikou významných měst Horní Lužice na záložkách obálky knihy, a především svým bohatým obsahem s texty, kde se autor zabývá i nejmenšími obcemi a nejrůznějšími zajímavostmi, zvláštnostmi i kuriozitami, což nebývá v tomto druhu turistické literatury až tak obvyklé.
Po úvodním slovu a základních údajích včetně historického přehledu vývoje Horní Lužice a nápovědy, jak se kam dostat, přichází na řadu šest oddílů , na které je tento mimořádný turistický průvodce rozdělen:
Budyšínsko, Kamenicko, Lubáňsko, Lubavsko, Zhořelecko a Žitavsko
V bohatém obsahu s řadou podrobných kapitol nechybí ani tři intermezza: Hornolužická lidová architektura – podstávkový dům a četné mlýny, Česká šlechta z Horní Lužice – Gerštorfové a Nosticové a Tradice velikonočních jízd křižáků, což jest v Lužici po mnoha staletí uctívaný zvyk, neboť tato tradice má předkřesťanské kořeny. Svátečně odění jezdci na ozdobených koních se majestátně rozjedou ulicemi měst a vesnic, kde jsou netrpělivě očekáváni občany, kteří přeříkávají lužickosrbské žalmy. A nejenom pro turisty je to neuvěřitelný zážitek a jedinečná zkušenost.
Historie, místopis, hrady, zámky i tvrze a muzea
A také přírodní zajímavosti a mnoho dalšího z Horní Lužice pro nás shrnul ve svém špičkovém turistickém průvodci Nakladatelství Olympia zkušený Vratislav Košťál (nar. 1976). Na svém autorském kontě má kupříkladu knihu o Gibraltaru. Spolu s manželkou a publicistkou Renátou se zabývá historickými památkami v ČR, přičemž společně publikovali šestidílnou ediční řadu Historická sídla Středočeského kraje či reprezentativní publikaci Velkolepá sídla středních Čech. Zapomenout v tomto namátkovém výčtu bychom neměli ani na jejich dvě publikace o britské a francouzské šlechtě, působící v minulosti v českých zemích.
Ivan Černý
Foto archiv Nakladatelství Olympia
