Vinařství, i to technologicky nejmodernější, si stále potrpí na tradice, z nichž řada přetrvává po staletí. I díky tomu také pokračuje lidový zvyk „zarážení hory“. Tento obyčej a sním spojené slavnosti má své kořeny už ve středověku a vychází ze starého horenského práva. Zarážení hory je znamením, že do vinohradu až do vinobraní nesmí vstoupit nikdo, kromě samotného vinaře, a to z prostého důvodu – ochrany dozrávajících hroznů. V každé obci má zarážení hory různé folklórní podoby a každoročně láká nespočet turistů.
Už ani krok!
Vinařský zvyk zarážení hory, někdy také nářečně zarážaní hory je známý v podobě folklórních slavností na celé jižní Moravě. Koná se vždy přibližně od poloviny srpna do začátku září. Tradice je opředena bohatou historií. Obřad, při němž se „zarážala hora viničná“ zamezoval vstup do vinohradu všem, kteří tam neměli co pohledávat. Po vinohradu se mohli pohybovat jen majitelé a takzvaní hotaři, kteří měli za úkol ohlídat vinice před zloději a špačky. Porušení zákazu vstupu se přísně trestalo. Za vstup do cizího vinohradu hrozilo utětí nohy, za utržení hroznů utětí ruky a výjimkou nebýval ani trest nejvyšší. Zákaz se nevztahoval jen na těhotné ženy a nemocné, kteří si v horkém dni mohli utrhnout tři hrozny, případně o ně vinaře poprosit.
Návrat k tradici
„V posledních letech, k naší radosti, zájem o tuto jednu z nejtradičnější vinařských slavností roste a rok co rok se k ní přidávají nové a nové obce, zatímco ty stávající vylepšují program. Lidé si jižní Moravu oblíbili a zvykli si sem jezdit za skvělým vínem, kterému každý takto autentický prožitek přidá na kouzlu,“ sděluje ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. V dnešním pojetí Zarážení hory nesmí chybět vztyčená opletená májka, která je ozdobená kyticí květů a révovým věncem. Kolem ní vinaři zatlučou 12 dřevěných kůlů jako symbol celoroční vinařovy práce. Následují humorné scénky nebo složení přísahy hotařů. Celou akci provází pestrobarevné kroje, cimbálová muzika a zpěv lidových písní. „Oproti slavnostem vinobraní bývá zarážení hory komornější a s větším důrazem na pěstování révy. Díky tomu nabízí výrazně jiný zážitek, který klade velký důraz na osobu vinaře jako jedinečného tvůrce vína a pána vinohradů,“ dodává Jaroslav Machovec.
Kam na Zarážení hory?
• 12. srpna – Zarážení hory a degustace vín pod širým nebem v Mikulově
• 20. srpna – Zarážaní hory ve Strážnici
• 26. srpna – Zarážení hory s otevřenými sklepy v Němčičkách
• 27. srpna – Zarážení hory v Kobylí
• 3. září – Zarážaní hory v Nechorách
• 10. září – Zarážení hory ve Vrbici
-du-
Foto: Vinařský fond/ Shutterstock
