Kouzlo dobových filmových plakátů

Do Muzea hlavního města Prahy v těchto dnech míří kroky milovníků a sběratelů starých filmových plakátů. Až do 11. března 2018 si zde mohou zájemci prohlédnout kolekci osmi desítek jedinečných poutačů, tzv. nudlí české provenience, z let 1931 až 1948. Z tehdejších formátů 30 cm na šířku a 100 cm na výšku, se na nás usmívají domácí i zahraniční herci, leckterého z nich znají i mladší generace z filmů pro pamětníky.

Vystavené plakáty jsou spojené pupeční šňůrou se vznikem zvukového filmu na počátku třicátých let 20. století. Jejich charakteristickou podobou byla koláž z několika obrazů či postav, doplňována velkými plochami výrazných barev. Tehdejší filmové plakáty, vyráběné technologií ofsetového tisku, byly skvělým reklamním produktem a dávaly práci řadě renomovaných fotografů, grafikům a malířům. Dnes nás, i při své jisté naivitě, bezesporu okouzlí a pozitivně naladí.
Jak nám řekl při zahájení výstavy její autor, kurátor Jindřich Čeladín, jedná se o výběr filmových plakátů z bohatých sbírek Muzea hl. města Prahy. Zájemce o tento druh výtvarného umění a sběratele filmových plakátů bezesporu jistě potěší katalog „Český filmový plakát 1931 – 1948. Výběr úzkých formátů“, který při této příležitosti vyšel. Čtenář na jeho stránkách najde ucelený výběr z více než 300 filmových plakátů ze sbírek jmenovaného muzea.

Vlasta Burian a ti druzí 

Procházíme se sálem v prvním patře muzea, kde je nainstalována mimořádně poutavá expozice. Z plakátů na nás však neshlíží pouze slavní čeští herci, jako kupříkladu Vlasta Burian, Antonie Nedošinská nebo Jindřich Plachta, ale i tehdejší americké herecké hvězdy, jakými byli Ginger Rogers, Shirley Temple nebo třeba Clark Gable. V nepolední řadě jsou zde k vidění plakáty se známými německo-jazyčnými herci typu Hanse Mosera nebo Rolfa Wanky. Výstavu zpestřuje řada filmových postav „jako živých“ z papundeklu, v nadživotní velikosti, u kterých se návštěvníci mohou vyfotografovat. V přítmí kinosálu se nonstop promítají krátké ukázky z filmů Tři vejce do skla, Jánošík, Muži v offsidu, Pohádka máje a To byl český muzikant.

Doprovodný program

Muzeum hlavního města Prahy tradičně při svých akcím myslí i na děti a mládež. Ani v tomto případě to není jinak. Proto je jeho lektorský program při výstavě Český filmový plakát 1931 – 1948 zaměřen na žáky druhého stupně ZŠ a středoškoláky. Lektor se s žáky věnuje interpretaci filmových plakátů na pozadí kontextu tehdejší filmové tvorby. Středoškoláci pak porovnávají osudy vybraných herců a hereček a zařazují je do dobového kontextu. Program si lze objednat přes rezervační systém na www.muzeumprahy.cz. Více informací kubicek@muzeumprahy.cz.

Sběratelství a ceny filmových plakátů

 

Jak známo, jedná se o velmi rozšířeného a populárního koníčka. Cenu plakátů    především určuje skutečnost, zda se jedná o originál nebo reprintovou kopii. Dále pak, v jakém stavu se plakát nachází, zda není poničen a jestli byl srolován či přehýbán. Nejvyhledávanější a nejcennější jsou plakáty nepoškozené a ve stavu takříkajíc „jako nové“, podobně, jako je tomu při sběratelství bankovek. Cenu též ovlivňuje vročení jeho vydání, země původu i to, jak byl příslušný film divácky a kasovně úspěšný.
Na českém trhu kuriozit a hobby oborů se ceny pohybují již od stokoruny až po pětimístná čísla a platí všeobecná zásada, čeho je málo, to je dražší. Na světovém trhu s touto komoditou však leckdy jde o statisíce dolarů. Kupříkladu v loňském roce americký aukční dům Heritage vydražil originální plakát k film u Dracula z roku 1931. Jeden ze dvou zbývajících kusů na světě, prodaný za více než půl milionu dolarů, se tak stal nejdražším vydraženým plakátem na světě.
O něco méně pak byl kupříkladu vydražen plakát k italské veselohře Casablanca, který se svého času prodal za téměř 480 tisíc dolarů či filmový plakát ke sci-fi Metropolis (1927) režiséra Fritze Langa, za který bylo zaplaceno 490 tisíc dolarů.

Ivan Černý
Foto Petr Brodecký