Legendární dámský házenkářský klub Baník Most oslavil před krátkým časem 70 let populární míčové hry jménem Házená na Mostecku. Sláva to byla veliká. Jak by ne, vždyť jak říká Marek Hrvol, primátor města Mostu, Baník Most je drahná léta nedílnou součástí mosteckého sportovního světa. Vrcholového a úspěšného, který kráčí po cestě vroubené úspěchy domácími i mezinárodními. A proto byla i mnohá sklenka šampaňského vypita při nedávném křtu reprezentativně pojaté publikace z Nakladatelství Vzděláním a sportem k sebevědomí, knihy, která historii mosteckých házenkářek dopodrobna zmapovala.
Víte že…
Házená jako sportovní kolektivní hra vznikla koncem 19. a počátkem 20. století hned na čtyřech místech? Stalo se tak v Evropě v době nástupu kopané, jako její protiváha. Nejdříve začali hrát házenou v Dánsku, potom v Čechách (!), pak ve Švédsku a nakonec v Německu. Dnes se hraje na všech kontinentech.
Tak tedy v Dánsku roku 1898 vznikla hra nazvaná HAANBOLL. Hřiště mělo rozměry 30 x 35 m., branky byly 3 m široké a 2 m vysoké, a účastnilo se 7 hráčů – do brankoviště mohl pouze brankář. Pravidla byla podobná dnešním. Populární dynamická hra se brzy rozšířila a v roce 1904 založili Dánové svůj svaz.
V Praze vznikla házená v roce 1905 a u jejího zrodu stálo trio učitelů tělesné výchovy. Počet hráčů, velikost hřiště i pravidla hry časem prošly úpravami a její velká premiéra se konala na V. všesokolském sletu roku 1907, kde ji prezentoval Kroužek pánů a slečen, což byl tehdy společensko-sportovní pražský klub. Konečnou úpravu pravidel házené provedl třetí v pořadí „otců zakladatelů“ učitel tělocviku Antonín Krištof, který novou hru nazval Házená. Krištof byl nejen tvůrcem pravidel házené, která umožňovala soutěžení, ale byl rovněž jejím trenérem a propagátorem. Vydal dokonce pravidla tiskem, zaslal je v esperantu do Švýcarska, kde byla 26.2 1908 v ženevském esperantském časopise otištěna pod názvem Nová míčová hra.
Házená na Mostecku
Zde se hrála již od dvacátých let minulého století. V červnu roku 1925 došlo v Mostě k utkání žen mezi městy Most a Žatec, které skončilo nerozhodně, ale bylo velkým počinem v popularizaci tohoto specifického sportu na Mostecku, kdy začaly vznikat první oddíly a budovat se hřiště.
Autor mimořádné, těmito řádky představované velkoformátové publikace Petr Sadílek, nás řádek od řádku, rok od roku, jméno od jména i zápas od zápasu zasvěceně vede časem, jak šly dějiny házené na Mostecku, od jejího „pravěku“ až do současnosti. A že se mu to povedlo, dosvědčuje i úvodní zamyšlení Petra Lence, generálního ředitele těžebních firem Skupiny Sev.en , který publikaci doporučuje následujícími slovy:
„Kniha ukazuje nejen lesk velkých zápasů, ale i dřinu, která za tím stojí. Seznamuje čtenáře jednotlivě nejen s klubovými hráči a trénérstvem, ale poutavě nám servíruje i zajímavosti z klubového života a prostředí dresů, propocených ve snaze za každou cenu vyhrát.
Jsem rád, že si autoři dali tu práci a vznikla poutavá publikace o mimořádně úspěšném sportovním klubu ze severu Čech, který Vršanská uhelná a.s. ze skupiny Sev.en dlouhodobě podporuje. Děkuji za skvělou propagaci sportu i regionu a přeji házenkářkám stále výbornou kondici a mnoho dalších sportovních úspěchů.“
Zasvěcený text, unikátní fotomateriál
Dobové fotografie nám bohatě ilustrují krok po kroku zaznamenání hodné události, názvy sportovních klubů či oddílů i jmény předních hráčů a sportovních funkcionářů, včetně bohatého popisu legendárních padesátých let, se založením Svazu házené s mezinárodními pravidly. Mostecko házenou žije a jde tak vzorem dalším krajům tehdejšího Československa. Už ji hrají j nejenom ženy, ale i dorost a muži. Na scénu přichází založení oddílu BANÍK MOST s legendárním hřištěm na Průmyslové škole. Posléze se hraje především na hřišti Hlavní báňské záchranné služby, což platí dodnes.
Kniha popisuje první mezinárodní úspěchy, představuje nám oddíly i jejich členy, včetně organizačního aparátu, detailní je chronologický záznam přeborů včetně I. národní ligy. Na věci nic nemění ani politické změny v roce 1989 a Mostecká házená zůstává pojmem.
Černé andělky
Závěr publikace pak patří lize házené žen v Mostě. Pod dlouhým názvem Za deset let z 1. Národní ligy do prestižní evropské ligy mistryň aneb postupnými krůčky k dosažení vavřínů se čtenář seznamuje s novodobou historií rozebíraného námětu, a tak jako v předešlém textu je mu k dispozici dokumentární záznam událostí, jmen, příčin i souvislostí a spousta, spousta jedinečných momentek. Autorovo nadšení nad mosteckou ženskou házenou vrcholí jeho básní, otištěnou a věnovanou v knize Černým andělům, která začíná těmito řádky:
Celý rok první ligu pilně válí,
jen jedinkrát zaváhají.
trenér Jiří, přísný ras,
svolává k tréninku holky zas a zas…
Kapitola vrcholí pasáží Černí andělé jsou nejlepším sportovním kolektivem ústeckého kraje za rok 2019 a popisem událostí přes léta v covidovém režimu, včetně zápasů Mostu v play off o Mistra České republiky a popisu událostí posledních hráčských sezón s autorovým osobním vyznáním:
„Házená v Mostě žije velmi intenzivním životem. Připoutává mladé lidi, a to je dobře. Není větší bohatství, než vzpomínky, o které se můžeme podělit!“
Seznamte se, prosím…
Zbývá dodat, že na základě trvale dobrých dosahovaných výsledků se od července 2023 stal klub Baník Most tréninkovým centrem mládeže (TCM), pro kategorii mladších a starších dorostenek. Pro Most je TCM důležité v tom, že může v daných kategoriích přivést největší talenty z republiky a nabídnout jim určitý nadstandartní servis a podmínky, které by jinde nedostaly.
Publicista a házenkář tělem i duší Petr Sadílek se narodil v Mostě deset let po druhé světové válce. Již ve třinácti letech hrál v Dynamu Most coby dorostenec. Po vojně hrál v házenkářském oddíle CHZ Litvínov, poté přestoupil do Baníku Most. Pracoval v místní chemičce a studoval večerně Chemicko-technologickou průmyslovku. Po absolvování studia ukončil aktivní činnost sportovce a věnoval se dle vlastních slov „bafuňaření“., a propagaci házené v tisku. Psal články i reportáže pro řadu periodik jako kupříkladu Průboj, Deník Mostecka či Sport, aniž by tušil, že mu pod rukama roste unikátní kronika mostecké házené, kterou v závěru loňského roku vydalo Nakladatelství Vzděláním a sportem k sebevědomí. V publikační činnosti Petr Sadílek nadále pokračuje, v současnosti především píše pro měsíčník Krušnohor.
Ivan Černý
Foto archiv
