Ne, to není cesta až na konec světa, ale na líbezné Jičínsko, do obce, která vstoupila do českých dějin Vilémem
Konecchlumským z Konecchlumí, jedním z 27 vůdců stavovského povstání, popravených L.P. 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.
Tuto tragickou událost a pobělohorský katolický teror v režii Habsburků nám při výletě do obce, o níž máme zprávy již z roku 1226, připomene památník s mohylou z roku 1907 ve stráni nad kostelem. Zajímavá je i zdejší tvrz. Kam ale především vedou kroky návštěvníků z domova i zahraničí? A pročpak? Odpověď je takříkajíc nasnadě…
Jedinečný turistický magnet
K vidění a prohlídce je tady totiž unikátní Křížová cesta slavného malíře a výtvarníka Vladimíra Komárka, znalci považována za evropský unikát. Jedná se o čtrnáct Komárkových zastavení, zobrazující ukřižování Ježíše Krista, provedené olejovou barvou na velkoplošných dřevěných deskách ikonického typu. Unikátní série obrazů je umístěna v kostele sv. Petra a Pavla od roku 2002. Jedinečné Komárkovo dílo od svého prvopočátku vystavení vzbudilo velkou pozornost uměnímilovné veřejnosti a od té doby navštěvují konecchlumský svatostánek bez nadsázky lidé z celého světa. Není bez zajímavosti, že se v Čechách jedná o zcela výjimečný případ, kdy církev pustila do svých prostor současného žijícího malíře.
Jeho syn, Vladimír Komárek junior nám k tomu řekl: „Otec mi tehdy řekl, chci předložit věřícím něco, co není jenom drasťák. Je to marnost lidského bytí, se všemi problémy člověka, které se v Křížové cestě nějak zhušťují. Vyjádřil tak podstatu své práce na cyklu zastavení…“
Kostel najdeme ve stráni nad obcí
Tuto dominantu Konecchlumí nelze přehlédnout. Je vidět již během příjezdu do obce. Na malém parkovišti u hřbitovní zdi se tísní několik vozů a mikrobus s japonskými turisty. Cvakají spouště fotoaparátů, pozoruhodný barokní kostel sv. Patra a Pavla, který ukrývá neobvyklý cyklus obrazů, rád návštěvníkům zapózuje. Vznikl v letech 1728 až 1729 na místě původní gotické svatyně ze 14. století, jeho imposantní podobu mu dal legendární stavitel Donát Theodor Morazzi.
„Náš kostel mistr Komárek znal,“ usmívá se průvodkyně konecchlumským svatostánkem Eva Lánská. „Často kolem mířil na besedy do Hradce Králové a do hořické Invalidovny. Líbila se mu jeho poloha a v čase rekonstrukce kostela nám obrazy nabídl a velkoryse věnoval…“
Cyklus obrazů Křížové cesty zde byl slavnostně odhalen na Velký pátek 31. března 2002. Téhož roku v létě se Vladimír Komárek odebral na věčnost. Svatý Petr mu jistě rád a rychle odemkl bránu do nebe, a to bezesporu nejenom díky Křížové cestě. Mistr Komárek byl znám svou skromností, vlídností a srdcem na dlani.
Jeho deskové obrazy mají rozměry 1,8 x 0,9 m a visí v zadní části kostela. Nesou typický Komárkův malířský rukopis a dobře promyšlené příběhy. Jak říká jeho syn, jsou u symbolickým završením mistrovy tvorby a životní pouti. Nejenom laika, ale i výtvarného odborníka zaujme fakt, že na nich nechybí růžová nebo fialová barva.
„Obrazy jsou samy sobě rámem, což je nápad akademického malíře a architekta Michaila Šcigola, držitele několika významných mezinárodních cen, Komárkova obdivovatele a přítele, kterému se tento nápad zalíbil. Vypadá to zajímavě a navíc, rám kopíruje klenbu kostela…“ dodává paní Lánská, která návštěvníkům o celém cyklu zasvěceně vykládá v kontextu s Komárkovým záměrem.
Eva Lánská též vzpomíná na Komárkova slova o tom, že Křížovou cestu nosil v hlavě celých pětadvacet let, než nápad uzrál v malby. Inicioval ho k tomu opět Michail Šcigol, který byl nadšen jeho grafikami na toto téma a navrhl mu, aby je realizoval ve velkém, což se posléze skutečně stalo…
Kristovo strastiplné putování z Jeruzaléma na Kalvárii
Jak tvrdí kunsthistorici, tímto svým cyklem vytvořil Komárek velké dílo. Nadčasový námět vyjádřil mistrovskou zkratkou v celé její síle a dramatičnosti. Jeho výjevy Kristova utrpení s rozpitými konturami, goticky protáhlými postavami jakoby vznášející se v prostoru obrazu, souhra černobíle odstupňovaných tónů odhmotňuje tvary a vytváří atmosféru silné emocionální působivosti a symbolického podobenství, překlenující čas i vzdálenost. Už to není jen malba, ale stín lidské paměti, připomínající prastaré turínské plátno s náznakem otisku ukřižovaného Ježíše či malby dávných staletí.
Prohlídku kostela s výkladem lze uskutečnit pouze na základě telefonické domluvy, vždy nejméně týden předem, a to na číslech 725 081 045 nebo 776 702 956.
Vladimír Komárek (1928 Hřensko – 2002 Jilemnice), významný český malíř, grafik a ilustrátor. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Karla Štipla. Ve své tvorbě rád používal symboliku, náznak či metafory. Během svého života absolvoval více jak 200 výstav. Jeho dílo je umístěno v Národní galerii v Praze, v Moravské galerii v Brně a v řadě dalších významných galerií. Chlubí se jím sběratelé z domova i zahraničí.
Ivan Černý
Foto archiv
Foto v záhlaví: barokní kostel svatého Petra a Pavla z let 1728 až 1729, který ukrývá jedinečnou Křížovou cestu (kredit: wiki; RomanM82)
