Dovoluji si vás pozvat na unikátní monumentální expozici Slovanské epopeje, cyklu dvaceti pláten Alfonse Muchy, která je pro vás od května tohoto roku instalována ve velké dvoraně Veletržního paláce, Dukelských hrdinů 47 v Praze 7 Holešovicích, stejně tak, jako v roce 1928, kdy byla poprvé představena veřejnosti u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu. Výstavu pořádá Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy, otevřena je od úterý do neděle od 10 do 18 hodin.
Dále předkládám informace Galerie hlavního města Prahy u příležitosti této výstavy.
Alfons Mucha (1860–1939), světově nejproslulejší český moderní umělec, získal mezinárodní slávu v Paříži na přelomu 19. a 20. století díky své originální secesní dekorativní tvorbě. Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější – v souboru dvaceti monumentálních obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912–1926. Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu ve velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce. Do téhož prostoru se nyní vrací.
Současná instalace vychází z umělcova původního obsahového rozvržení Slovanské epopeje, z časového sledu jednotlivých témat. Odkrývá vnitřní vazby mezi obrazy, podtrhuje rytmus cyklu a vyzdvihuje hlavní záměr rozsáhlého díla, do něhož Alfons Mucha po léta vkládal své nejlepší schopnosti. Ještě předtím, než začal Slovanskou epopej malovat, rozhodl se ji věnovat městu Praze, jehož představitelům postupně dokončené obrazy předával.
Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev, přes znázornění historicky doložených událostí, důležitých především z myšlenkového a kulturního hlediska, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo.
V deseti plátnech se Alfons Mucha zabýval českými dějinami: „česká epopej“ představovala ideovou osu celého díla. Kladl důraz na husitství a Jednotu bratrskou, tedy etapu, kterou v souladu s Františkem Palackým, Ernestem Denisem, Jaroslavem Bidlem a Tomášem Garriguem Masarykem považoval za nejvýznamnější. Poučení a inspiraci nacházel v odborné literatuře a v diskusích s historiky, archeology a folkloristy. Neměl však v úmyslu ilustrovat historii. Zvolené náměty vyzývají ke čtení a výkladu v několika rovinách, vyjadřují umělcovu filozofii dějin, založenou na humanistických ideálech.
Druhých deset pláten je věnováno ostatním Slovanům a všeslovanským výjevům. Atmosféru a reálie zobrazených míst získával Alfons Mucha z vlastní zkušenosti z cest a studia. Vzhledem k finanční náročnosti materiálu, modelů a studijních cest, bylo třeba najít někoho, kdo by toto dílo podpořil. Umělec našel pro svůj projekt Slovanské epopeje podporu u amerického milionáře, slovanofila Charlese Richarda Cranea, jenž byl mnohaletým přítelem T. G. Masaryka a prezidenta T. W. Wilsona.
Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Arbor vitae vydala k výstavě rozsáhlou monografii Slovanské epopeje. Bohatě obrazově vybavená publikace přináší současné pohledy na Slovanskou epopej, rozbory a výklady všech obrazů, podrobnou chronologii, výbor dobových kritik a reflexí, antologii Muchových textů. Monografii připravili Lenka Bydžovská a Karel Srp ve spolupráci s Miroslavem Petříčkem, Markétou Theinhardtovou, Dominiquem Lobsteinem a Tomášem Bergerem. Upravil ji Jan Šerých.
Fotogalerie
Tyto a další informace včetně vstupného a slev můžete získat na webu Galerie hlavního města Prahy na stránce výstavy Slovanská epopej.
Foto: Galerie hlavního města Prahy
