V romantickém prostředí na Náměstí Arnošta z Pardubic, v místní populární galerii Šatlava v bývalé gotické radnici č.p.1 , se bude konat od 1. 9 do 24. 9. tohoto roku výstava obrazů neoficiálního Čáslavského výtvarného sdružení pod vedením výtvarníka Marka Pilnáčka. Pětice amatérských malířek se pochlubí výběrem ze svého díla, které vznikalo při jedinečných letních kurzech v plenéru líbezné krajiny Čáslavska a Kutnohorska. Při otázce, která z žen je výrazným talentem, jejich učitel bez váhání řekl: „Všechny!“
Hudba, tanec, zpěv i malování vždy patřily k ušlechtilým zábavám a koníčkům něžného pohlaví. Vyučovaly se jím šlechtické a později i měšťanské dcerky, neboť jejich základní zvládnutí patřilo k základnímu vzdělání „lepších tříd“. Vedle nich ale mnoho lidí tvořilo a malovalo profesionálně ať již více či méně úspěšně, z vnitřního nutkání k výtvarné tvorbě. Většina z nich absolvovala nejrůznější školy a akademie. Mnozí slavní malíři však byli samouky, jak víme z dějin výtvarného umění. Většina z nich bez rozdílu ale začala s malbou již v mládí. Mnoho lidí se však i dnes k malování dostává až ve věku, kdy má na to takzvaně čas – a to je případ dam, které nadšeně přivítaly možnost sebevzdělání v kurzech krajinomalby, které již sedmým rokem pořádá umělec Marek Pilnáček.
Hra barev a stínů
Obec Drobovice, ležící 3 km od Čáslavi, směr Havlíčkův Brod, je malá, líbezná vesnička. Obklopena je zvlněnou středočeskou krajinou, charakteristickou pestrobarevnými loukami, rybníky i hustými lesy, která je jako stvořená k malbě. To si svého času uvědomil i Marek Pilnáček, tehdy zaměstnaný jako výtvarník skanzenu – muzea v přírodě. A protože je vlastníkem starého venkovského stavení s hospodářskými budovami s klasickým uspořádáním do čtverce, připomínaje tak malou tvrz, myšlenka pořádat zde malířské kurzy mu nedala spát. Míst k ubytování bylo dost, jako ateliér se nabízelo okolí i dvorek, v případě nepohody se dá malovat ve stodole. A tak se žák výtvarníka a profesora Josefa Nováka s láskou k české a francouzské moderně poohlédl po prvních zájemkyních. Ne, že by do kurzu nemohl přijít muž, ale tak nějak je to zde ženská záležitost.
Časem z mnoha zdejších absolventek vznikla skupina dam nejrůznějšího povolání, učitelka, doktorka-zubařka, žena v domácnosti, ekonomka i podnikatelka, které spojuje „drobovická škola“, a která je velmi volným sdružením. Marek Pilnáček spíše vysvětluje a radí, než vnucuje svůj názor, více dbá na barevnost obrazu a výtvarné vztahy než na realistickou kresbu či perspektivu a jeho korektury nejsou žádné tabu. Vše je v barvách a jejich působení na člověka, podobně jako je to v hudbě. Při malování se drží hudebních termínů a hovoří o orchestraci barevných tónů. Dobrý obraz vidí jako barevnou plochu bez obsahu, působící pouze na zrak diváka.
Jindra Cimová, Ivana Kocová i Štěpánka Kindlová se Silvií Thomesovou a Jitkou Zounarovou, jak zjistíme při zářijové návštěvě Českobrodské galerie Šatlava, mají vlastní výtvarné vidění. Marek Pilnáček je dalek jim vnucovat cizí. Zakročí jen v případě, že se malířky dopustí skutečné chyby a ulehčuje jim výkladem a radou cestu k dobrému výsledku, aby lopotně takříkajíc neobjevovaly Ameriku.
Teorie i praxe
Ale žádný kurz by nebyl tou správnou školou, kdyby nebyl čas pro teorii. Marek Pilnáček tedy po dni stráveném s malířskými stojany v plenéru zatopí v krbu nebo rozpálí na zahradě gril a pořádá při neformálním sezení s občerstvením a diskuzí přednášky o výtvarných směrech. Účastnice kurzu si mají možnost vypůjčit i výtvarné publikace z jeho dobře vybavené knihovny. A pořádají spolu i návštěvy nejrůznějších galerií s výtvarným uměním v Kutné Hoře, v Praze, dokonce si občas vyrazí za kumštem třeba i do Vídně nebo Paříže. Zbývá dodat, že kurzy se pořádají během léta, podle počtu zájemců, většinou v délce prodlouženého víkendu, nebo zkráceného týdne, záleží však na domluvě. Ve školním roce je malíř a výtvarník Pilnáček v duchu svého jména plně vytížen akcemi pro děti, od mateřských škol po první stupně základek, kdy děti učí vyrábět originální dřevěné hračky, které jim na hodiny ručních prací a výtvarné výchovy vozí v polotovarech, které vyrábí, po celém Středočeském kraji.
Více na: www.balicekdrevicek.eu
Ivan Černý
Foto: Miroslav Feszanicz
