Turistika má mnoho tváří a podob. Rozeznáváme rekreační, relaxační a sportovní, zážitkovou i poznávací.
V poslední době je doma i v zahraničí stále více vyhledávaná turistika po stopách druhé světové války. Jezdí se na místa bojů, navštěvují se vojenská muzea i památníky bitev a pomníky padlých. V čase oslav pětasedmdesátého výročí vítězství nad fašismem a osvobozením Rudou armádou a spojeneckými vojsky od nacistické okupace, je aktuální takzvaná vzpomínková turistika. Vede nás po stopách utrpení vězňů koncentračních táborů a táborů válečných zajatců, které si svou krutostí především k sovětským vojákům nezadaly s těmi vyhlazovacími.
Návštěvy a výlety do Lidického památníku, Terezína či do Českého Malína, kde němečtí nacisté 13. července 1943 popravili 374 malínských Čechů, nebo kupříkladu do Ležáků na Chrudimsku, kde jsme nedávno mohli sledovat pietní akt k 78. výročí vyhlazení osady fašisty, jsou všeobecně známé cíle. Jejich rejstřík je však mnohem širší, jak shrnuje badatelka a publicistka Milena Městecká ve své knize Evropa v agonii pochodů smrti 1944 – 1945, která vyšla loňského roku v pražském nakladatelství Orego a může nám být při vyhledávání vhodných cílů výletů dobrou rukojetí a neotřelým turistickým průvodcem. Městecká v tento čas dokončila další rukopis knihy na toto téma, průvodce Po stopách pochodů smrti v České republice, ze které vybíráme jeden z tipů na podzimní netradiční vzpomínkový výlet.
Mariánské Lázně
Mariánské Lázně – Úšovice – Vlkovice – Pístov – Dolní Kramolín – Chodová Planá – Planá (21 km)
V městě a okolí se křižovaly v posledních dnech války desítky pochodů a transportů smrti. Město se za války stalo z lázeňského města válečným lazaretem a trpělo obzvláště v závěru války, kdy bylo přeplněné německými vojáky i uprchlíky až na hranici nedostatku a epidemií. Severojižním směrem projížděly především železniční transporty vězňů z koncentračního tábora Buchenwald. Ze severu na jih oblastí prošly a projely transporty smrti žen z pobočných táborů KT Nová Role a KT Svatava, včetně známého tzv. volarského pochodu smrti žen.
Na jih do KT Flossenburg nedaleko za dnešními hranicemi s Německem směřovaly pěší pochody vězňů z jeho severně položených poboček, známý je pochod z KT Lengenfeld. Z východu na západ pak docházely do oblasti poslední kolony mohutného pochodu smrti 85 000 – 100 000 válečných zajatců z dalekého Horního Slezska v Polsku. Směřovaly do Bavorska na velký zajatecký tábor Stalag XIIIB Weiden. Některé kolony přešly přes Mariánské Lázně, jiné je minuly stranou přes Vlkovice.
Úšovice
Z nádraží v Mariánských Lázních vyrazíme po červené turistické značce. V oblasti dnešní ulice U ploché dráhy si připomeneme bývalý zajatecký tábor a lazaret, kde nocovali i zajatci z kolon pochodů smrti. Archivní dokumenty připomínají v Mariánských Lázních 84 obětí z řad zajatců (73 Rusů, 8 Francouzů, 3 Slováci). Část z nich je pohřbena na marianskolázeňském hřbitově, bohužel ale zatím nevíme kde. Část jich byla pohřbena na již zrušeném úšovickém hřbitově, který připomíná už jen hřbitovní kříž. Pokračujeme po zelené turistické značce do Vlkovic.
Vlkovice, Martinov
Projdeme obcí, kde vězni pochodu smrti z KT Lengenfeld nocovali na mokré louce za nádražím, do rána mnozí zemřeli, jeden byl mučen a ubit za pokus o útěk. A dále po zelené turistické značce pokračujeme na Martinov. Zde na louce před obcí zastihl vězně KT Lengenfeld na pochodu smrti nálet dvou amerických hloubkařů na německé ostřelovače, umístěné na kopci. Mnozí vězni byli palbou z letadel zabiti, další zraněni, stráže SS je dobíjeli jako zvěř, jak prokázala pozdější exhumace obětí. A míříme k imposantní mohyle u Pístova z roku 1965.
Pístovská Mohyla
Po žluté turistické značce dojdeme po 1,5 km k odbočce k mohyle. Jedná se o místo hromadného hrobu obětí náletu za Martinovem, které bylo místními Němci po válce utajováno. Upozornila na něj jedna z německých žen tím, že na něm tajně zapalovala v noci svíčky. Poté proběhla exhumace a v březnu 1946 i pietní pohřbení všech obětí do hrobu u Pístova. V Pístovské Mohyle je pohřbeno 66 obětí pochodu smrti z náletu za Martinovem a z noclehu ve Vlkovicích, dále těla 2 anglických letců, zastřelených Němci u Dolního Kramolína.
Chodová Planá
Po červené turistické značce dojdeme do města, kolem legendárního pivovaru Chodovar zamíříme k bývalému židovskému hřbitovu, který je v rekonstrukci. Na železniční trase Chodová Planá – Planá projely mnohé severojižní transporty smrti. Na městském hřbitově je hrob 11 sovětských válečných zajatců a pomník obětí válečných let 1939 – 1945.
Planá
Stará židovská cesta z Chodové Plané (po červené značce) je mlčenlivou vzpomínkou na vyhlazené židovské občany, kteří už se po válce do svých domovů nevrátili. Turisté zde zatím nenajdou informační tabule, vzpomínající nejenom na nacisty vyvražděné Židy, ale i na početné zajatecké tábory ve městě a v okolí. U kaple sv. Jana Nepomuckého odbočíme z červené turistické značky rovně na hřbitov v Plané. Jsou zde dva hroby obětí pochodu smrti. V prvním je 6 obětí lengenfeldského pochodu, čtyři oběti pochodu z KT Nová Role a jugoslávská vlastenka Milica Harmelová. V druhém je 15 obětí pochodů smrti od Nahého Újezdce a tři sovětští důstojníci z lesíka u Chodové Plané. Vedle můžeme v zamyšlení postát u nově vybudovaného pomníku obětem fašismu.
Zajímavosti v okolí
Nabízenou trasu v celé její délce jednadvaceti kilometrů jistě není povinné projít celou. Záleží na náladě a fyzické kondici výletníka. Jednotlivé úseky je možné spojit s návštěvou dalšího turistického magnetu, jakým je kupříkladu již sám lázeňský pobyt v Mariánských Lázních. Zde je mj. velkým lákadlem tzv. Dlouhá plochá dráha Mariánské Lázně, postavená již v roce 1922, i dnes místo mnoha republikových i světových závodů.
Pivovar Chodovar v Chodové Plané je přes 500 let starý rodinný pivovar. Každoročně se zde pořádají zjara pivní slavnosti, nabízí exkurze do provozu, prohlédnout si tady můžeme Muzeum pivovarnictví a k dispozi je i stylová restaurace a pivní lázně ve wellness centru.
Hornické muzeum v Plané nás zavede do historického a přes 650 let starého města Planá s výstavným historickým náměstím, mnoha památkami a galeriemi. Hornické muzeum nabízí expozici dolování stříbra od 16. století i procházku labyrintem důlních chodeb.
Ivan Černý
Foto archiv
