Úvod Knihy Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu
Knihy

Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu

28

V letošním roce bude dokončen ojedinělý slovensko-český knižní projekt, který má název Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu. Projekt realizují dvě firmy ArtForum21 Slovakia a ArtForum21 Bohemia.  O jaký projekt jde, a co sleduje, jsme se zeptali manažera projektu Mgr. Františka Mareše, spisovatele, novináře, scénáristy a letitého rozhlasového redaktora a dramaturga.

František Mareš, manažer vydavatelského počinu   Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu
František Mareš, manažer vydavatelského počinu
Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu

„Bezesporu se jedná o největší nakladatelský projekt posledních třiceti let. A to nejen svým rozsahem, ale především svým obsahem. Zájemcům o společnou historii našich obou bratrských národů budou k dispozici v dárkové kazetě čtyři encyklopedické svazky. Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu přibližují čtenáři v historickém průřezu od příchodu Cyrila a Metoděje až do roku 1992 osudy významných Slováků a Čechů, kteří svým životním dílem ovlivnili svůj vlastní národ a stát, někteří Evropu a někteří dokonce svět v oblastech ekonomiky, techniky, hudby, malířství, divadla a filmu a tím přispěli k současné podobě lidské civilizace.
V základním výběru, který samozřejmě neobsahuje všechna jména, je 300 Slováků a 400 Čechů, ale již nyní se objevují, hlavně ze zahraničí, jména dalších osobností. Potvrzují historickou velikost Čechů a Slováků na formování podoby vědy a kultury současného světa. Ti budou po vydání Dějin začleněni do dodatků, s jejichž vydáním se postupně počítá v dalších letech.“

Kdo je otcem myšlenky a realizátorem, jak velký tým a jakých spolupracovníků se na tomto jedinečném a bezkonkurenčním projektu podílí?

„Autorem myšlenky vydat tento ojedinělý portrét duševního bohatství dvou malých národů Čechů a Slováků, a ukázat jeho skutečný, u nás často zapomenutý význam ve světě, je Mgr. Petr Kršák. On však není „jen“ autorem projektu, ale především je tím, kdo celý projekt financuje.
Mimo samotného autora na projektu pracovali a pracují desítky historiků, spisovatelů. výtvarníků a dalších osobností… Při velikosti Dějin a počtu spolupracovníků, který jde do stovek zúčastněných, překračuje finanční investice vlastní realizace miliony. Je potvrzením filosofie Petra Kršáka, že peníze mají smysl jen tehdy, mají -li duši.

Jaký cíl si vydavatelé vydáním Dějin sebevědomí – Diplomatů bez pasu vytyčili?DSC_8899

„Hlavní cíl je skryt v obsahu pojmenování čtyřdílného cyklu – sebevědomí. Položme si otázku, co je to vlastně sebevědomí a jak vzniká? Dle mého názoru je to souhrn vědomostí, zkušeností, historických poznání a především stav hlubokého osobního pocitu, že patřím k národu žijícímu v daném teritoriu státu, že mluvím jeho vyspělým jazykem a jsem součástí jeho historie stejně tak, jako jsem součást jeho budoucnosti. A tento fakt, kterým se jiné národy pyšní, je u nás zapomínán a často posouván do roviny vlastní dehonestace.“

Vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o ojedinělý vydavatelský počin, který nemá u nás posledních třicet let obdobu, navazuje na vydání řada akcí. Jednou z nich by měla být vědomostně vzdělávací soutěž pro žáky ve věkovém rozmezí třináct až patnáct let…

„Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu a jejich čtvrtý díl Rodinné stříbro – Zlatý poklad – Tradice zavazuje, vytvářejí jedinečný komplex, kterého využití je mnohonásobné. Předně v pedagogické praxi základních a středních škol. Víc jak sedm set osobností, které jsou v Dějinách uvedeny, představuje špičkové vědce, umělce, politiky, vynálezce … každé dvoustranné heslo obsahuje spoustu informací o jejich životě a práci a minimálně tři až pět ilustračních fotografií, dobových plakátů a jiných dokumentů. Je to daleko víc, než učebnice dějepisu, případně odborných předmětů. Dějiny sebevědomí jsou tedy koncentrovaným materiálem, který lze využít téměř ve všech hodinách současné pedagogické praxe. Dějiny sebevědomí jsou samozřejmě i inspirujícím materiálem, na základě kterého je možno organizovat celou řadu vzdělávacích akcí.
Jako příklad lze uvést vědomostní soutěž Sebevědomí…, kterou jsme uspořádali ve spolupráci se Státním pedagogickým ústavem Slovenské republiky na Slovensku. Měla jednoduchý úkol: zpracuj událost, osobnost, literárně, výtvarně, audiovizuálně, z regionu, ve kterém žiješ.

Petr Kršák, duševní otec a mecenáš  projektu
Petr Kršák, duševní otec a mecenáš projektu

Této soutěže se zúčastnily všechny kraje Slovenské republiky. Vítězové celostátního kola byli odměněni a z vítězných prací vznikl a byl vydán první žákovský sborník Sebevědomí … Je to jasný doklad faktu, že touha tvořit a poznávat v našich žácích je, přes všechny počítačové strašáky, jen je jím třeba dát inspiraci a prostor.
Na přípravě společné, československé soutěže v současné době pracujeme. Jednáme s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR, s hejtmany krajů a hospodářskými komorami a jejich prostřednictvím s předními závody jednotlivých krajů. Soutěž jsme rozšířili o žákovské portréty  továren, institucí, závodů, které v daných regionech byly, jsou, případně vznikly.
Chceme tak programově podpořit zájem žáků o řemesla a technické směry v jejich budoucím rozhodování, čím budou, jaké bude jejich zaměstnání. Je to náš konkrétní příspěvek k posílení zájmu o povolání, která byla v posledních třiceti letech víc než krátkozrace podceněna. A samozřejmě chceme plošně odměnit zúčastněné školy kompletním vydáním Dějin sebevědomí pro podporu a zkvalitnění výuky.“

Co říci závěrem?

„Dějinami sebevědomí –  Diplomaty bez pasu je dovoleno každému položit si otázku o své národní a stavovské příslušnosti k zemi, ve které žije. Bez glorioly momentálních východo – západních nálad, je čtenáři předloženo dílo s podtextem: takoví jsme byli a jsme. A samozřejmě s otázkou, jací budeme. Stopa nás, Slováků a Čechů, na civilizační mapě světa je vzhledem k našim počtům dostatečně velká a hluboká. Někdy, jak se přesvědčili všichni, kdo na Dějinách pracovali a pracují, neobvyklá a překvapivě jedinečná. Lapidárně řečeno, prostě jsme to byli a jsme to my.
Rád bych závěrem citoval slova docenta Zdenka Zbořila, který říká: „ …posledním sto letům existence našich zemí bychom snad mohli projevovat větší úctu, než obvykle činíme. Nejen kvůli válkám, nenávisti a zlobě, se kterými se hned pět generací v našich zemích a jejich okolí muselo vyrovnat. Byla to doba, kterou tvořili odvážné ženy a mužové, kteří pro svoji vlast obětovali životy, které byly jejich nejcennějším vkladem do zlatého pokladu vlasti. Ke každému jménu na tomto stoletém kalendáři „dějin sebevědomí“, bychom mohli připojit další, těch, kteří vytvářeli naši současnost a kteří nehledě na všechny osudové události, seznámili svět se značkou Made in Czechoslovakia, která prezentovala kulturní, vědeckou, ale i charakterovou sílu národů, které před sto lety vytvořily společný stát. Bez tohoto rodinného stříbra a zlatého pokladu bychom nemohli být považováni za stát s průmyslovým potenciálem, který může být součástí mírové spolupráce, která je dnes, stejně jako byla v minulosti, ohrožována proměňujícím se, ale stále přítomným nerozumem a nepřátelstvím.“

Františku Marešovi děkuje za rozhovor Ivan Černý   

Foto archiv

 

Populární články

Související články

Knihy

Zcela výjimečná literatura

Na knihkupeckých pultech se v pyramidách překladového balastu jako příslovečný diamant v hoře hlušiny...

KnihyUmění

Za psacím stolem s Karlem Sýsem

Jmenovaný umělec, se kterým jsme před krátkým časem hovořili, patří mezi nejlepší...

Knihy

Do jaké míry známe slovenskou historii?

Toť kardinální otázka, tykající se především našich spoluobčanů. Od listopadu devětaosmdesát minulého...

Knihy

Pouze pro silné nervy!

Jsou či nejsou? Toť otázka. Lidé mají pověrčivost v krvi. Od náboženských blouznivců...