Úvod Knihy Příběh sestry smrti Very Salvequartové
KnihyTéma dne

Příběh sestry smrti Very Salvequartové

43

Přední pražské vydavatelství Rybka Publisher na podzim loňského roku vydalo další jedinečný titul svého kmenovéhoOpratka pro Veru 0 obalka autora Stanislava Motla. Mezinárodně známý a uznávaný reportér a spisovatel, věnující se ve své tvorbě především událostem druhé světové války, svým čtenářům tentokráte předložil obsáhlý rukopis plný dokumentárních snímků, jemuž kraluje temné tajemství české ošetřovatelky z koncentračního tábora Ravensbrück.

Hlavní osoba knihy a její tragický příběh zároveň posloužil Motlovi k dokumentační historické práci, přibližující nám celou problematiku a mechanismus nacistické zlovůle a snaze o vyhlazování celých národů ve svých lágrech a krematoriích. Velkou pozornost autor též věnuje až neuvěřitelným pokusům nacistů o zahlazování stop svých zvěrstev. Nejenom to, Motl své čtenáře v závěru publikace o více jak třech stech stranách přivádí i do soudní síně, popisuje i výkon hrdelních trestů. Místo závěru pak píše kapitolu Tajemství jednoho zmařeného života, kde shrnuje a vysvětluje svou dlouholetou badatelkou činnost, věnovanou právě Veře Salvequartové. A nebyl by to Stanislav Motl, velký milovník záhad a tajemství, kdyby její dramatický osud neukončil třemi tečkami.

Příliš mnoho otazníků

Jak se mohla krásná mladá žena, původem z Čech, stát táborovou ošetřovatelkou v Ravensbrücku, v největším a náležitě krutém koncentračním táboře pro ženy? A to v samotném závěru války, kdy nacistické běsnění a likvidace vězenkyň byly na denním pořádku? Sama přitom přišla do tábora jako vězenkyně – příliš mnoho záhad a nejasností, které se však spisovatel a reportér Stanislav Motl snaží rozřešit s bravurou a erudicí sobě vlastní.
Naše očekávání tento následovník zuřivého reportéra Egona E. Kische, jehož je sám velkým obdivovatelem, nezklame. Je povolaným z nejpovolanějších nejen pro své dlouholeté studium a pátraní v historii druhé světové války, ale také  jedinečnými výsledky v pátrání po nacistických zločincích. A to v době let devadesátých, kdy už se nad osudy tehdejších masových vrahů zavíraly pomyslné soudní knihy. Které se někdy ani neotevřely, jak právě Motl dokázal a na vlastní pěst vypátral nejen archiv nacistických zločinců povalujících se na chodbách ministerstva vnitra ČR, ale také zločince samotné, v té době počestné občany tehdejší Spolkové republiky Německo, sousedy povětšinou ctěné jako řádné spoluobčany, případně hluboce věřící či kostel pravidelně navštěvující.
Ve své nové knize tedy spojil v příběhu Very Salvequartové, české Němky z pohraničí, jak je jeho zvykem, mnoho užitečných sond do mašinérie nacistické moci a zvůle. Tak především navštívil koncentrační tábor Ravensbrück a jeho dnešní památník. Provedl nás jeho nejodlehlejší a i dnes temnou částí, kde stál kdysi tzv. Jugendlager pro mladistvé „nepřizpůsobivé“ vězenkyně. Ten byl právě za časů Very Salvequartové proměněn v „čekárnu na smrt“ pro staré a nemocné.Opratka pro Veru 6

Krásná a suverénní

Její příběh a nejen ten její pak sledoval Motl dále. Zavedl nás na tzv. druhý ravensbrücký proces, odehrával se v poválečném Hamburku v roce 1947. Sledoval jej nejen svýma očima a pomocí pečlivého studia v archivech, ale také prostřednictvím pamětnic, ať už je poznal osobně nebo přečetl jejich vzpomínky. Procesy se před námi rozvíjí téměř plasticky. Vera k soudu přichází – světe drž se, oblečená v kožichu, ještě se svou kolegyní, kdysi novinářskou hvězdou zvyklou na média. Odchází po několika stáních s trestem smrti. Přes snahu prokázat svou nevinu domnělou špionáží, pro kterou byla zatčena nebo ovlivňováním svědků procesu dopisy. Autor nezapomene na otazníky a nejasnosti – při vší úctě k obrovské práci soudních tribunálů, které poprvé v historii soudily válečné zločiny, genocidy, masakry – na něž se poté lidstvo snažilo pro jejich nepředstavitelnou hrůzu raději zapomenout.
Kniha nás zavádí i do českého pohraničí, do časů slovy autora z jeho stejnojmenné knihy do „války před válkou“. Poodkrývá a sám se snaží pochopit, jak se mladá dívka toužící po cestě do ciziny na zkušenou vydala cestou s nesprávným koncem. Její post tzv. táborové ošetřovatelky je blízký prostředí nacistických lékařských pokusů, jež zanechaly mrtvé i zmrzačené vězenkyně, hlavně z řad polských vězenkyň, jimž se říkalo důvěrně a výstižně „králíčci“. Ty, které přežily, svědčily v soudních procesech proti hlavě táborových lékařů Percivalu Treitovi (nenechme se mýlit britsky znějícím jménem) i samotné Salvequartové.
Smrtící injekce a prášky, které vězenkyním podávala, jsou pro změnu stopou k dnes běžné veřejnosti málo známému nacistickému programu tzv. eutanázie. Ač musel být na samotný nátlak německé veřejnosti v Německu později zrušen, vycvičený kádr tzv. lékařů byl převelen na východ do vyhlazovacích táborů. A pak s likvidací východních koncentráků při ústupu německého wehrmachtu před Rudou armádou, byly týmy lékařů-smrtihlavů opět hojně vítaní a využívání při masové likvidaci vězňů i zajatců v samotném závěru války nacistických táborech. Stanislav Motl nezapomíná na sčítání obětí a také na zdůraznění faktu, že toto vše bylo v rozporu s mezinárodními úmluvami, které Německo podepsalo a následně ostentativně a bezostyšně porušovalo. Přineslo tím zkázu milionům nevinných. Jejichž životy zmařila, i přes svou neuvědomělost nebo snad necitelnost a ztrátu soudnosti, i krásná Vera.

Curriculum vitaeOpratka pro Veru 0 S Motl

Stanislav Motl (nar.1952), absolvent Fakulty žurnalistiky UK, je mezi novináři přezdívaný „lovcem informací“. Má za sebou neuvěřitelných 250 dokumentárních pásem (!) v rozhlasovém cyklu Stopy, fakta, tajemství, za což získal dvakrát prestižní cenu Asociace mezinárodního vysílání v Londýně, která je považována za rozhlasového Oscara. Mezinárodní porota ocenila zejména jeho pátrací v českých a zahraničních archívech.
Při této příležitosti připomínáme, že Motl při práci na představované knize Oprátka pro krásnou Veru pátral ve dvanácti německých archivech, ve dvou anglických, polském i švýcarském a v České republice studoval v osmi archivech. Nejenom to – projel místa spojená s osudy Salvequartové, hledal a nacházel uchované vzpomínky pamětníků a hovořil s mnoha jejími příbuznými. O jeho autorské preciznosti, kdy se nespoléhá, jak je dnes zvykem na internet, svědčí i čtyři strany bibliografie v závěru knihy.
Stanislav Motl je rovněž spolunositelem mezinárodní novinářské ceny Jeden svět za televizní reportáž z válečné Jugoslávie Lidé pod bombami. Oceněn byl též kupříkladu v roce 2003 za dokumentární film Nacisté pod ochranou a za stejnojmennou knihu mu byla udělena hlavní cena festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran. V roce 2011 se díky knize Svědek z cely smrti stal nositelem Hlavní ceny Egona Erwina Kische.
Knih dosud napsal a vydal na dvě desítky. Z posledních jeho titulů alespoň jmenujeme: Děti Antonína Kaliny, Válka před válkou (Krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě), Peklo pod španělským nebem (Čechoslováci ve španělské válce 1936 – 1939), Osudové lásky (Milostná dramata slavných i zapomenutých), Kudy kráčela Smrt (13 příběhů o lidské velikosti i malosti z blízké i vzdálené historie Evropy i zemí Koruny české).

Ivan Černý

Foto archiv nakl. Rybka Publisher

Populární články

Související články

KnihyUmění

Kotvaldův ohňostroj barev

Jako desátý svazek jedinečné pelhřimovské Edice výtvarného umění, nazvané přiléhavě Probuzené palety,...

Knihy

Jubilující Olympia

Na svých internetových stránkách se toto pražské nakladatelství s dlouhou historií řadí...

KnihySport

Černí andělé jsou holky!

Legendární dámský házenkářský klub Baník Most oslavil před krátkým časem 70 let...

Knihy

Zcela výjimečná literatura

Na knihkupeckých pultech se v pyramidách překladového balastu jako příslovečný diamant v hoře hlušiny...